(vybráno z prací žáků 9. A)
Lentilkový den je úžasný a jedinečný den, který se koná jen jednou do roka. Každý si vylosuje barvu a poté svou třídu reprezentuje ve vyrobené masce.
Každá třída chce, aby jejich nápad byl nejlepší a nejoriginálnější.
Začátkem dne jsme se všichni nachystali, abychom mohli jít dolů do tělocvičny. Cestou jsme potkali hodně tříd a musím uznat, že to byl svým způsobem hezký pohled.
Když jsme se šli fotit do tělocvičny, přepadl mě pocit zděšení, že příští rok už žádný Lentilkový den nebude, vlastně už nikdy. Úplně jsem se rozzářila, když jsem v tělocvičně viděla mého prvňáčka, mávali jsme si a usmívali se na sebe, bylo to hrozně krásné.
Každá třída má jinou barvu, takže to vypadá, jako kdyby se v tělocvičně rozsypalo balení lentilek.
Dodnes si pamatuji na svůj první Lentilkový den v první třídě. A najednou jsem v 9. třídě a pomáhám s organizováním. Byla to zábava, i když jsme se vlastně nezúčastnili. Byla sranda poslouchat všechny ty děti, které se snažily přijít na odpověď, aby získaly bod – a já byla ta, co odpověď znala. Odpovědi některých byly k popukání, až si člověk říkal, jak na takovou blbost mohli přijít. Byli ale i tací, kteří odpovídali jako učebnice… Docela mě mrzí, že to bylo naposled. Bude se mi po tom stýskat.
Osm let jsme mezi sebou ve skupinkách soutěžili, ale tenhle poslední rok to bylo jinak. Byla jsem nervózní, ale zároveň natěšená, že po devíti letech, co jsem na škole, si to konečně zkusím také. Šla jsem ke třídě a čekala na paní učitelku, která se nějak dlouho neobjevovala. Začala jsem být velmi nervózní, protože před třídou už byl jeden tým a já ani nevěděla, co budu na stanovišti muset dělat. Brzy se však objevila paní učitelka a vše nám vysvětlila.
Můj Lentilkový den byl zkrátka fantastický. Vedl jsem sám celé stanoviště a paní učitelka pro mě byla spíše podpůrnou silou. Vysvětloval jsem dětem pravidla, fandil jím a zároveň zapisoval do tabulky jejich počet bodů. Při vysvětlování pravidel jsem občas musel ukázat, co mají děti dělat, ale i tak jsem si to parádně užil. Občas jsem sice musel trochu zvýšit hlas, aby mě dokázali poslouchat, ale jinak všechny děti byly moc hodné. Tohle vy prostě ten nejlepší Lentilkový den ze všech.
Je to den, na který se jen tak nezapomene.
Během dne každý z nás viděl na svém stanovišti soutěživé děti, které si jdou pro výhru.
Bylo to úžasné a škoda, že tu příště už nebudu…
[justified_image_grid]