Metodička prevence

Mgr. Hana Žáčková

hana.zackova@zs-hp.cz

Tel: 281 923 296

PO – PÁ  hodiny nejsou pevně stanoveny (doporučuji vždy po předchozí domluvě)
Pracovna se nachází v 1.patře hlavní budovy školy.

 

Metodik prevence a jeho odborná působnost na škole
  • pracuje podle vyhlášky č.72/2005 Sb. v platném znění a jejích příloh
  • vykonává činnost metodickou, koordinační, informační a poradenskou pro žáky, rodiče i vyučující
  • spolupracuje s vedením školy, úzce se školním psychologem, výchovným poradcem a třídními učiteli
  • dále předává doporučení pro spolupráci s odbornými pracovišti, orgány sociálně právní ochrany dětí, orgány místní samosprávy a správy, které danou problematiku mají v kompetenci, s dětským lékařem a v rámci prevence i s Městskou policií a PČR
  • v práci se snaží předávat nové poznatky a odborné informace podle aktuální potřeby i rodičům žáků školy (v roce 2012/2013 zvl. nový fenomén kyberšikana)
  • reaguje na osobní a rodinné problémy u žáků a snaží se o včasnou pomoc
  • věnuje se prevenci v oblasti
    • závislostí na návykových látkách včetně alkoholu a tabáku
    • gamblingu
    • záškoláctví
    • školního násilí
    • šikany a kyberšikany
    • všech forem vandalismu
    • školních krádeží
    • páchání trestných činů a přestupků
    • poruch příjmů potravy (bulimie, anorexie, obezita)
    • rizikového chování v dopravě
    • projevů rasismu, xenofobie a forem extremismu
    • působení sekt
    • prvních projevů syndromu týraného dítěte
    • zvládání nových a obtížných situací
    • sexuálně rizikového chování
    • nevhodných forem trávení volného času
  • účastní se odborně zaměřených akcí a pravidelných školení, ve kterých zvyšuje svou odbornou úroveň

Škola vytváří Preventivní program školy jako základní nástroj prevence. Zajišťuje aktivity spojené s prevencí nežádoucích jevů a jevů sociálně patologických. Program je závazný a na konci školního roku je vyhodnocen. Navazuje na minimální preventivní programy minulých let, je aktualizován a přizpůsoben současnému stavu a potřebám školy.

Vychází z:

Metodického pokynu MŠMT ČR č.j.: 14514/2000-51
Metodického pokynu MŠMT ČR č.j.: 10194/2002-14
Metodického pokynu MŠMT ČR č.j.: 22294/2013-1
Preventivní program MŠMT pro školy a školská zařízení
Metodický pokyn MŠMT k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních

Preventivní program pro školní rok 2023/24

Také pro tento školní rok jsem vypracovala Preventivní program školy, jehož cílem je systematická prevence rizikového chování dle aktuálních potřeb školy. Realizátorem jsou nejenom samotní pedagogové, kteří tuto prevenci provádějí v rámci svých předmětů, ale rovněž organizace preventivními programy přímo se zabývající.

Adaptační kurz, který je součástí preventivního programu, je v tomto roce realizován opět organizací Projekt Odyssea.z.s., Místo konání je opět v Horském domově v Herlíkovicích. 

V tomto školním roce došlo ke změně realizátora preventivního programu pro 2. až 9. třídy. Nově budou preventivní programy realizovat lektoři  z organizace PROXIMA. Tato organizace bude rovněž zajišťovat programy selektivní prevence. Zároveň jsme obnovili spolupráci s MP ČR. 

Finanční náklady na činnost realizátorů preventivních programů jsou z velké části hrazeny z prostředků získaných z grantových řízení MHMP a od MČ Prahy 20.

                                                                                

Rodiče pozor! Šikana mezi dětmi je skryté nebezpečí!

Máte doma dítě školního věku? Mluvíte s ním na téma šikana? Máte pocit, že Vašeho dítěte se to netýká? Možná ano, ale co když to tak není?

Co je šikana?
  • jákékoliv chování, jehož záměrem je opakovaně ubližovat, ohrožovat nebo zastrašovat jiného člověka, případně skupinu lidí,
  • zahrnuje jak fyzický útok v podobě bití, poškozování věcí druhé osobě, tak i útok slovní v podobě vydírání, nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování,
  • většina případů šikany mezi dětmi se odehrává ve škole, na cestě do školy nebo ze školy, případně v okolí bydliště,v kyberprostoru,
  • nebezpečí šikany spočívá především v závažnosti, dlouhodobém působení a s tím souvisejících následcích v oblasti duševního a fyzického zdraví.
Druhy šikany
  1. Fyzická agrese– agresor používá k šikanování oběti fyzické násilí, popřípadě předměty, kterými učiní útok důraznějším (baseballová pálka, batoh apod.).
  2. Slovní agrese a zastrašování – agresor oběti vyhrožuje fyzickým útokem, zastrašuje, nadává jí, vysmívá se nebo jí zastrašuje.
  3. Krádeže, ničení a manipulace s věcmi– agresor oběti ničí a odcizuje věci nebo si věci půjčuje a vrací je znehodnocené (zejména tužky, celý penál a jiné školní pomůcky).
  4. Násilné a manipulativní příkazy– agresor nutí oběť k různým nepříjemným činnostem a úkolům (např. psát za někoho domácí úkoly, nosit a odevzdávat svačinu či kapesné).
Kdo bývá dětskou obětí šikany?
  • Dítě, které se neumí nebo nemůže bránit.
  • Dítě, které se jakýmkoliv způsobem odlišuje od očekávaného průměru (nosí brýle, přestěhovalo se, má nadváhu apod.)
  • Dítě fyzicky slabé, popř. uzavřené, které těžko navazuje osobní kontakt s ostatními dětmi.
  • Dítě duševně zaostalejší, popř. pomalejší v uvažování.
  • Dítě jiné barvy pleti, často příslušník národnostní menšiny.
  • Dítě nadprůměrně duševně vybavené, dětský genius.
  • Dítě, které se neodlišuje od vrstevníků, je slušné, tiché, spolehlivé.
Jak poznáme dítě-agresora?
  • Bývá zpravidla starší, tělesně zdatný, agresivní k vrstevníkům a mnohdy i k učitelům, mívá kázeňské problémy.
  • Může být všeobecně oblíbený, temperamentní, sebevědomý, méně nadaný a někdy až překvapivě nebezpečný.
  • V kolektivu často vystupuje v roli vůdce.
  • Pochází často z rodiny, kde je fyzické, popř. psychické násilí používáno jako běžný komunikační prostředek.
  • K maskování svých činů často používá „důvěryhodné vysvětlení“, které se snaží opřít o tvrzení svých obdivovatelů.
Jaké může být dítě-agresor?
  1. „Hrubián“– primitivní, impulsivní, hrubý, s kázeňskými problémy, má narušený vztah k autoritě, mnohdy zapojený do gangů páchajících trestnou činnost, forma – šikanuje tvrdě a nelítostně, vyžaduje absolutní poslušnost, šikanování používá cíleně k zastrašování ostatních, rodinné prostředi – častý výskyt agrese a brutality rodičů, agresoři násilí napodobují a vracejí.
  2. „Elegán“– velmi slušný, kultivovaný, zvýšeně úzkostný, forma – násilí a mučení je cílené a rafinované, skryté, bez přítomnosti svědků, rodinné prostředí – časté uplatňovaní důsledného a náročného přístupu, někdy až vojenského drilu bez lásky.
  3. „Vtipálek“– optimistický, dobrodružný, „srandista“, se značnou sebedůvěrou, výmluvný, většinou oblíbený a vlivný, forma – šikanuje pro pobavení sebe i ostatních, má snahu vypíchnout „humorné a zábavné“ stránky oběti, rodinné prostředí – obecně – citová deprivace, nepřítomnost duchovních a mravních hodnot.
Jaké následky může mít šikanované dítě?
  • V dlouhodobém horizontu může šikana vést k poškození fyzického a psychického zdraví.
  • Poškození bývají mnohdy nevratného charakteru, osobnost jedince je narušena dříve, než se stačila plně rozvinout.
  • Dochází k přetrhání citových vazeb na své nejbližší.
  • Ponižování lidské důstojnosti vedoucí ke ztrátě důvěry k autoritám, která je doprovázená ztrátou iluzí o celé společnosti, která nedokáže garantovat alespoň minimální ochranu před násilím slabým a bezbranným jedincům společnosti.
Na co upozornit začínajícího školáka!
  • Při nástupu do školy informujte své dítě o možném nebezpečí a jednotlivých projevech šikany, např. formou pohádky či příběhu.
  • Zdůrazněte, že se nemusí bát o šikaně otevřeně mluvit.
  • Věnujte se svému dítěti, naslouchejte mu, všímejte si detailů vyprávění o dění ve škole i mimo ni.
  • Seznamte se dítě s širším okruhem osob, na které se může v případě potřeby obrátit.
  • Zdůrazněte, že nikdo nemá právo ubližovat druhým. Vhodné je použít nějaké ukázky z pohádky, např. nad nikoho se nepovyšuj a před nikým se neponižuj.
  • Upozorněte dítě na kriminální pozadí těchto skutků mezi dospělými a možnost stíhání případných aktérů.
  • Informujte dítě o tom, že vhodnou obranou proti šikaně je dobrá parta a kamarádi, kteří se nebojí pomoci jeden druhému a projevy šikany oznámit.
  • Při pravidelných návštěvách rodičovských schůzek se informujte nejen na prospěch Vašeho dítěte, ale i na zařazení dítěte v kolektivu, popř. na jeho chování o vyučování i mimo něj.
  • Promluvte o svých obavách s učitelem, ptejte se učitele na jeho názor na šikanu a nebojte se s ním spolupracovat. Je to Váš spojenec.
  • Ptejte se učitelů, zda se problémem šikany zabývají, jak šikanu zjišťují, jak následně postupují a zda sledují projevy chování i mimo vyučování.
Varovné signály pro rodiče!
  • Za dítětem domů nedochází žádný spolužák ani kamarád.
  • Dítě je zaražené, smutné a nemluví o tom, co se děje ve škole.
  • Špatně usíná, zdají se mu hrůzostrašné sny, křičí ze spaní.
  • Dochází ke zhoršení prospěchu, je nesoustředěné a často bez zájmu.
  • Před odchodem do školy nebo při příchodu ze školy si dítě stěžuje na zdravotní problémy.
  • Dítě často navštěvuje lékaře – má zvýšenou absenci, někdy i neomluvené hodiny.
  • Do školy a ze školy chodí oklikami, může chodit i za školu.
  • Domů přichází s roztrhaným oblečením, poškozenými školními pomůckami nebo bez nich.
  • Často potřebuje peníze, ztrácí kapesné, kupuje fiktivní školní pomůcky a neplatí obědy.
  • Dítě může chodit domů hladové, přestože dostává svačiny a má zajištěné obědy ve škole.
  • Nedokáže přesvědčivě vysvětlit svoje zranění.
  • Nechce chodit na tělesnou výchovu, má odřeniny, škrábance nebo řezné rány, které se nedají uspokojivě vysvětlit.
  • Je osamocené, s nikým se nebaví, nemá kamaráda, má často smutnou náladu, působí nešťastně a ustrašeně, stává se uzavřeným.
  • Dítě trpí poruchami soustředění, je smutné natolik, že se u něj může vyvinout patologický smutek – deprese.
  • Vyhrožuje sebevraždou nebo se o ní dokonce pokusí.
Jak mají rodiče postupovat a co mohou při podezření na šikanu dělat!
  • Především ujistěte své dítě, že jste zcela na jeho straně, má vaši plnou podporu a může se spolehnout na vaši ochranu.
  • Zjistěte o útoku na vaše dítě co nejvíce informací.
  • Požádejte o pomoc ostatní členy rodiny.
  • V případě vážného fyzického napadení nechte své dítě odborně ošetřit a neposílejte ho následující dny do přímého kontaktu s předpokládanými útočníky.
  • Obraťte se na školu, nebojte se o šikaně promluvit otevřeně, např. na třídní schůzce, možná nebudete sami.
  • Máte-li na ni podezření, spojte se s ředitelem školy nebo s třídním učitelem. Pokud podáváte písemnou žádost nebo stížnost, mějte schovanou kopii dopisu.
  • Trvejte na osobní schůzce a neřešte celou záležitost pouze telefonicky.
  • Nebojte se požádat ředitele o přeložení dítěte do jiné třídy, případně školy. Zkuste si ověřit poměry, které vládnou na jiné škole.
  • Pokud s vedením školy nenajdete společné řešení, nevzdávejte to, obraťte se na příslušný školský úřad nebo na školní inspekci.
  • Nechtějte po svých dětech, aby byly statečné a vrátily to, co se jim stalo. Nemají na to sílu a řešení to není. Jednejte bez prodlení sami.
  • Pomozte svému dítěti zvládnout psychickou zátěž a informujte ho, jak se vyhnout nebezpečným situacím (např. co odpovědět, jak reagovat na provokace a jak zvládnout situaci v případě ohrožení).
  • V případě důvodného podezření na páchání trestné činnosti na vašem dítěti informujte neprodleně Policii ČR.
Lidská práva a právní následky

Státem ratifikovaná Úmluva o právech dítěte zaručuje všem dětem v pedagogických zařízeních bezpečný pobyt bez poškozování zdraví a ohrožení života. Šikanování je v řadě případech trestnou činností.

  1. Šikana může naplňovat skutkovou podstatu trestných činů (omezování osobní svobody, krádeže, ublížení na zdraví, poškozování cizí věci, vydírání, loupeže, rasově motivované skutky, znásilnění, pohlavní zneužívání).
  2. Osoba mladší 15 let není trestně odpovědná, ale soud pro mládež jí může uložit podle zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, některá z následujících doporučení: dohled probačního úředníka, zařazení do teraupetického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu ve střediscích výchovné péče, ochrannou výchovu.
  3. Trestní odpovědnost mladistvých (15-18 let) je posuzována soudy pro mládež podle zákona č. 218/2003 Sb., s ohledem na rozumovou a mravní vyspělost osoby, proti níž se vede trestní řízení.
  4. Po dovršení 18 let věku jsou osoby plně trestně odpovědné a projednávají se běžným způsobem v trestním řízení.

Stane-li se vaše dítě obětí nebo svědkem šikany, mívá kromě strachu pocit studu a spoluviny, přestože se jí nezúčastnílo. Vždy svým dětem naslouchejte a nezlechčujte, co vám vyprávějí. Snažte se přesně zjistit, co se dělo. Pamatujte, že dítě bude hledat pomoc nejprve u vás!