13. 9. 2016
Září nás překvapilo. Už ve školních lavicích jsme sotva dýchali. Prostě vedro k uzoufání! Horké sluneční paprsky nás přivítaly i odpoledne, kdy jsme se v úzkém pracovním uskupení sešli před školou.
Čekaly nás balíky starého papíru – kartony, noviny, ale i písanky či letáky. A my netrpělivě čekali také – na kontejner. Zatím nám bylo do smíchu, ale věděli jsme, že to horší teprve přijde…
Zpočátku nás úsměv neopouštěl. Dokonce jsme se vrhali na každé přijíždějící auto, lehkým krokem přemisťovali krabice a s radostí plnili náš první „kousek“.
S přicházejícím podvečerem ubývalo smíchu i sil. Ale lehce po šesté jsme opouštěli uklizenou Ratibořickou. Alespoň do rána. Ve středu pokračujeme!
P. S. Děkuji Anetě, Aničce, Ádě, Báře S., Helči, Kačce H. i Kačce P., Klárce, Natálce E., Terezce,
Kubovi U., Markovi, Martinovi B. a Tomovi. Dokázali, že jim práce není cizí a že i v komorní sestavě a bez pošklebování odvedou kus poctivé práce.
[justified_image_grid]