Charakteristika vzdělávací oblasti

Vzdělávací obor Anglický jazyk je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, která zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury patří k podstatným znakům všeobecné vyspělosti absolventa základního vzdělávání. Jazykové vyučování vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožňují správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznávání.

Anglický jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. Poskytuje živý jazykový základ a předpoklady pro komunikaci žáků v rámci integrované Evropy a světa.

Osvojování cizích jazyků pomáhá snižovat jazykové bariéry a přispívá tak ke zvýšení mobility jednotlivců jak v jejich osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím pracovním uplatnění. Umožňuje poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí i jejich odlišné kulturní tradice. Prohlubuje vědomí závažnosti vzájemného mezinárodního porozumění a tolerance a vytváří podmínky pro spolupráci škol na mezinárodních projektech.

Požadavky na vzdělávání v cizích jazycích formulované v RVP ZV vycházejí ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, který popisuje různé úrovně ovládání cizího jazyka. Vzdělávání v Anglickém jazyce směřuje k dosažení úrovně A2.

Úspěšnost jazykového vzdělávání jako celku je závislá nejen na výsledcích vzdělávání v jazyce mateřském a v cizích jazycích, ale závisí i na tom, do jaké míry se jazyková kultura žáků stane předmětem zájmu i všech ostatních oblastí základního vzdělávání.

Obsahové vymezení předmětu

• 1. stupeň
  • Receptivní, produktivní a interaktivní řečové dovednosti
    • Reakce na podněty v anglickém jazyce
  • Receptivní řečové dovednosti
    • Porozumění školnímu jazyku
  • Produktivní řečové dovednosti
    • Příkaz, vyplnění příkazu
  • Interaktivní řečové dovednosti
    • Jednoduchý rozhovor
• 2. stupeň
  • Receptivní řečové dovednosti
    • Předvedení scénky
  • Produktivní řečové dovednosti
    • Vypracování vlastního projektu, vytvoření dotazníku

Interaktivní řečové dovednosti

Dialog, konverzace v jazyce

Tyto okruhy jsou zapracovány do tematických celků v jednotlivých ročnících:

• V 1. ročníku – Já a můj dům, barvy, čísla, zvířata
• Ve 2. ročníku – Přátelé a mé město, povely, hračky, pocity
• Ve 3. ročníku – Rodina, Domov, školní potřeby, lidské tělo
• Ve 4. ročníku – Nákupy, volný čas, lidské činnosti, zvířata
• V 5. ročníku – Naše město, školní rozvrh, nemoci
• V 6. ročníku – Jídlo, jídelní lístek, stravování, péče o zdraví
• V 7. ročníku – Inzerát, Práce, Cestování, Recenze filmů
• V 8. ročníku – Počasí, oblékání, příroda, zvyky a tradice
• V 9. ročníku – Anglicky mluvící země, souvislé texty, Ekologie

Průřezová témata

V tomto předmětu je realizována Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:

• chápání jazyka jako svébytného historického jevu, v němž se odráží historický a kulturní vývoj národa, a tedy jako důležitého sjednocujícího činitele národního společenství a jako důležitého a nezbytného nástroje celoživotního vzdělávání
• rozvíjení pozitivního vztahu k mateřskému jazyku a jeho chápání jako potenciálního zdroje pro rozvoj osobního i kulturního bohatství
• vnímání a postupnému osvojování jazyka jako bohatého mnohotvárného prostředku k získávání a předávání informací, k vyjádření jeho potřeb i prožitků a ke sdělování názorů zvládnutí běžných pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostředí a rozvíjení pozitivního vztahu k jazyku v rámci interkulturní komunikace
• samostatnému získávání informací z různých zdrojů a k zvládnutí práce s jazykovými a literárními prameny i s texty různého zaměření
• získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti a ke kultivovanému projevu jako prostředku prosazení sebe sama
• individuálnímu prožívání slovesného uměleckého díla, ke sdílení čtenářských zážitků, k rozvíjení pozitivního vztahu k literatuře i k dalším druhům umění založených na uměleckém textu a k rozvíjení emocionálního a estetického vnímání

Kompetence k učení

Žáci vyhledávají informace ve slovnících a encyklopediích, propojují znalosti anglického jazyka se znalostmi z jiných předmětů.

Učitel vede žáky k správnému vnímání cizí řeči a jejímu porozumění. Zadává úkoly, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace. Směřuje žáky k dorozumění se s cizinci v běžných životních situacích.

Kompetence k řešení problémů

Žák samostatně pracuje s texty v originále, s výkladovými slovníky i s časopisy v anglickém jazyce.

Učitel vede žáky ke studiu kulturních tradic anglicky mluvících zemí.

Kompetence komunikativní

Žáci vhodnou formou komunikují se spolužáky i s učiteli.

Učitel vede žáky ke správnému ústnímu i písemnému projevu v anglickém jazyce, učí žáky moderní slovní zásobě. Pomocí poslechových cvičení vede žáky k porozumění ústním projevům rodilých mluvčí.

Kompetence sociální a personální

Žáci pracují v hodinách ve dvojících či skupinách.

Učitel vede žáky ke schopnosti obhájit vlastní práce, ale také uznat své nedostatky a poučit se z nich.

Kompetence občanská

Žáci respektují názory ostatních.

Učitel vede žáky ke znalosti společných i odlišných rysů u anglicky mluvících národů, na konkrétních případech poukazuje na nutnost tolerance, dodržování práv a povinností.

Kompetence pracovní

Žáci jsou schopni efektivně si zorganizovat svou práci.

Učitel vede žáky k soustavnému zvyšování jazykových znalostí. Zohledňuje rozdíly ve znalostech a pracovním tempu žáků.

Charakteristika vzdělávací oblasti

Vzdělávací obor Německý jazyk je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, která zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury patří k podstatným znakům všeobecné vyspělosti absolventa základního vzdělávání. Jazykové vyučování vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožňují správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznávání.

Německý jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. Poskytuje živý jazykový základ a předpoklady pro komunikaci žáků v rámci integrované Evropy a světa.

Osvojování cizích jazyků pomáhá snižovat jazykové bariéry a přispívá tak ke zvýšení mobility jednotlivců jak v jejich osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím pracovním uplatnění. Umožňuje poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí i jejich odlišné kulturní tradice.

Prohlubuje vědomí závažnosti vzájemného mezinárodního porozumění a tolerance a vytváří podmínky pro spolupráci škol na mezinárodních projektech.

Požadavky na vzdělávání v cizích jazycích formulované v RVP ZV vycházejí ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, který popisuje různé úrovně ovládání cizího jazyka. Vzdělávání v Německém jazyce směřuje k dosažení úrovně A1 (podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky).

Úspěšnost jazykového vzdělávání jako celku je závislá nejen na výsledcích vzdělávání v jazyce mateřském a v cizích jazycích, ale závisí i na tom, do jaké míry se jazyková kultura žáků stane předmětem zájmu i všech ostatních oblastí základního vzdělávání.

Obsahové vymezení předmětu

• Receptivní řečové dovednosti
  • Četba, reakce na pokyny
• Produktivní řečové dovednosti
  • Vypravování, jednoduchá sdělení, vyplňování formulářů
• Interaktivní řečové dovednosti
  • Dialog, poskytnutí informace

Tyto okruhy jsou zapracovány do tematických celků v jednotlivých ročnících:

V 6. ročníku – Já a naše rodina, Domov, Ve škole, Zvířata

V 7. ročníku – Volný čas, Záliby, Sport, Zdraví, Jídlo, Počasí

V 8. ročníku – Orientace ve městě, Zařízení bytu, Povolání, Cestování, Plány

V 9. ročníku – Společnost, Móda, Vztahy, Životní prostředí, Média

Průřezová témata

V tomto předmětu je realizována Osobnostní a sociální výchova, Multikulturní výchova, Výchova demokratického občana, Environmentální výchova a Mediální výchova.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:

• chápání jazyka jako svébytného historického jevu, v němž se odráží historický a kulturní vývoj národa, a tedy jako důležitého sjednocujícího činitele národního společenství a jako důležitého a nezbytného nástroje celoživotního vzdělávání
• rozvíjení pozitivního vztahu k mateřskému jazyku a jeho chápání jako potenciálního zdroje pro rozvoj osobního i kulturního bohatství
• vnímání a postupnému osvojování jazyka jako bohatého mnohotvárného prostředku k získávání a předávání informací, k vyjádření jeho potřeb i prožitků a ke sdělování názorů zvládnutí běžných pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostředí a rozvíjení pozitivního vztahu k jazyku v rámci interkulturní komunikace
• samostatnému získávání informací z různých zdrojů a k zvládnutí práce s jazykovými a literárními prameny i s texty různého zaměření
• získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti a ke kultivovanému projevu jako prostředku prosazení sebe sama
• individuálnímu prožívání slovesného uměleckého díla, ke sdílení čtenářských zážitků, k rozvíjení pozitivního vztahu k literatuře i k dalším druhům umění založených na uměleckém textu a k rozvíjení emocionálního a estetického vnímání

Kompetence k učení

Žáci vyhledávají informace ve slovnících a encyklopediích, propojují znalosti anglického jazyka se znalostmi z jiných předmětů.

Učitel vede žáky k správnému vnímání cizí řeči a jejímu porozumění. Zadává úkoly, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace. Směřuje žáky k dorozumění se s cizinci v běžných životních situacích.

Kompetence k řešení problémů

Žák samostatně pracuje s texty v originále, s výkladovými slovníky i s časopisy v anglickém jazyce.

Učitel vede žáky ke studiu kulturních tradic anglicky mluvících zemí.

Kompetence komunikativní

Žáci vhodnou formou komunikují se spolužáky i s učiteli.

Učitel vede žáky ke správnému ústnímu i písemnému projevu v anglickém jazyce, učí žáky moderní slovní zásobě. Pomocí poslechových cvičení vede žáky k porozumění ústním projevům rodilých mluvčí.

Kompetence sociální a personální

Žáci pracují v hodinách ve dvojících či skupinách.

Učitel vede žáky ke schopnosti obhájit vlastní práce, ale také uznat své nedostatky a poučit se z nich.

Kompetence občanská

Žáci respektují názory ostatních.

Učitel vede žáky ke znalosti společných i odlišných rysů u anglicky mluvících národů, na konkrétních případech poukazuje na nutnost tolerance, dodržování práv a povinností.

Kompetence pracovní

Žáci jsou schopni efektivně si zorganizovat svou práci.

Učitel vede žáky k soustavnému zvyšování jazykových znalostí. Zohledňuje rozdíly ve znalostech a pracovním tempu žáků.

Charakteristika vzdělávací oblasti

Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace je v základním vzdělávání založena především na aktivních činnostech, které jsou typické pro práci s matematickými objekty a pro užití matematiky v reálných situacích. Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě a umožňuje tak získávat matematickou gramotnost. Pro tuto svoji nezastupitelnou roli prolíná celým základním vzděláváním a vytváří předpoklady pro další úspěšné studium.

Vzdělávání klade důraz na důkladné porozumění základním myšlenkovým postupům a pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům. Žáci si postupně osvojují některé pojmy, algoritmy, terminologii, symboliku a způsoby jejich užití.

Obsahové vymezení předmětu

Předmět Matematika a její aplikace je velmi úzce propojen s přírodovědnými předměty a Informačními a komunikačními technologiemi.

Čísla a početní operace na prvním stupni a Číslo a proměnná na druhém stupni

• žáci si osvojují aritmetické operace v jejich třech složkách (dovednost provádět operaci, algoritmické porozumění – proč je operace prováděna předloženým postupem, významové porozumění – umět operaci propojit s reálnou situací)
• učí se získávat číselné údaje měřením, odhadováním, výpočtem a zaokrouhlováním
• seznamují se s pojmem proměnná a s její rolí při matematizaci reálných situací

Závislosti, vztahy a práce s daty

• žáci rozpoznávají určité typy změn a závislostí, které jsou projevem běžných jevů reálného světa, a seznamují se s jejich reprezentacemi
• uvědomují si změny a závislosti známých jevů, docházejí k pochopení, že změnou může být růst i pokles a že změna může mít také nulovou hodnotu
• změny a závislosti žáci analyzují z tabulek, diagramů a grafů, v jednoduchých případech je konstruují a vyjadřují matematickým předpisem nebo je podle možností modelují s využitím vhodného počítačového software nebo grafických kalkulátorů

Geometrie v rovině a v prostoru

• žáci určují a znázorňují geometrické útvary
• geometricky modelují reálné situace, popisují je slovně
• hledají podobnosti a odlišnosti útvarů, které se vyskytují všude kolem nás
• uvědomují si vzájemné polohy objektů v rovině (resp. v prostoru)
• učí se porovnávat, odhadovat, měřit délku, velikost úhlu, počítat obvod a obsah (resp. povrch a objem), zdokonalovat svůj grafický projev

Zkoumání tvaru a prostoru vede žáky k řešení polohových a metrických úloh a problémů, které vycházejí z běžných životních situací.

Nestandardní aplikační úlohy a problémy

Jejich řešení může být do značné míry nezávislé na znalostech a dovednostech školské matematiky, ale je při něm nutné uplatnit logické myšlení. Tyto úlohy by měly prolínat všemi tematickými okruhy v průběhu celého základního vzdělávání

Žáci se učí řešit problémové situace a úlohy z běžného života, pochopit a analyzovat problém, utřídit údaje a podmínky, provádět situační náčrty, řešit optimalizační úlohy

Řešení logických úloh, jejichž obtížnost je závislá na míře rozumové vyspělosti žáků, posiluje vědomí žáka ve vlastní schopnosti logického uvažování a může podchytit i ty žáky, kteří jsou v matematice méně úspěšní.

Žáci se učí využívat prostředky výpočetní techniky (především kalkulátory, vhodný počítačový software, určité typy výukových programů) a používat některé další pomůcky, což umožňuje přístup k matematice i žákům, kteří mají nedostatky v numerickém počítání a v rýsovacích technikách. Zdokonalují se rovněž v samostatné a kritické práci se zdroji informací.

Tyto okruhy jsou zapracovány do tematických celků v jednotlivých ročnících:

V 1. ročníku žáci pracují s číselnou řadou od 0 do 20.

Ve 2. ročníku se žáci učí pracovat s číselnou řadou od 0 do 100, jejich znalosti se rozšíří o násobení a dělení přirozených čísel do 100.

V 3. ročníku žáci pracují s čísly do 1000. V geometrii se žáci seznámí s rovinnými obrazci.

Ve 4. ročníku žáci pracují s čísly od 0 do 1000000. V geometrii se žáci zaměří na vzájemnou polohu dvou přímek a kružnici.

V 5. ročníku žáci pracují s přirozenými čísly a seznámí se s čísly desetinnými. Geometrické učivo se rozšiřuje o tělesa.

V 6. ročníku se navazuje na učivo 1. stupně, velká časová dotace je věnována opakování a upevňování tohoto učiva. Prohlubuje se učivo o desetinných číslech a operacích s nimi, trojúhelníku, kvádru a krychli. Nově se žáci setkávají s dělitelností, osovou souměrností a úhlem.

V 7. ročníku se znalosti žáků rozšíří o zlomky, celá a racionální čísla. Žáci se seznámí s poměrem, přímou a nepřímou úměrností a trojčlenkou. Dále se setkají s procenty. Geometrické učivo se zaměřuje na čtyřúhelníky, hranoly a seznámení s dalším shodným zobrazením – středovou souměrností. Jako rozšiřující učivo lze zařadit deltoid.

V 8. ročníku se žáci učí pracovat s proměnnou a to v tematických celcích druhá mocnina a odmocnina, Pythagorova věta, mocniny s přirozeným mocnitelem, výraz a lineární rovnice. Dále řeší konstrukční úlohy na základě znalosti množin bodů daných vlastností. Žáci poznají další geometrické útvary – kružnici, kruh a válec.

V 9. ročníku se žáci seznámí s tematickými celky soustavy lineárních rovnic se dvěma neznámými, lomené výrazy, funkce a tematickým celkem podobnost. Seznámí se základy statistiky a finanční matematiky. Geometrii završuje učivo o jehlanu, kuželu a kouli. Volitelně pak lze zařadit goniometrické funkce.

Průřezová témata

V tomto předmětu je realizována Osobnostní a sociální výchova a ve slovních úlohách pak Environmentální výchova a Mediální výchova.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:

využívání matematických poznatků a dovedností v praktických činnostech – odhady, měření a porovnávání velikostí a vzdáleností, orientace

• rozvíjení paměti žáků prostřednictvím numerických výpočtů a osvojováním si nezbytných matematických vzorců a algoritmů
• rozvíjení kombinatorického a logického myšlení, ke kritickému usuzování a srozumitelné a věcné argumentaci prostřednictvím řešení matematických problémů rozvíjení abstraktního a exaktního myšlení osvojováním si a využíváním základních matematických pojmů a vztahů, k poznávání jejich charakteristických vlastností a na základě těchto vlastností k určování a zařazování pojmů
• vytváření zásoby matematických nástrojů (početních operací, algoritmů, metod řešení úloh) a k efektivnímu využívání osvojeného matematického aparátu vnímání složitosti reálného světa a jeho porozumění; k rozvíjení zkušenosti s matematickým modelováním (matematizací reálných situací), k vyhodnocování matematického modelu a hranic jeho použití; k poznání, že realita je složitější než její matematický model, že daný model může být vhodný pro různorodé situace a jedna situace může být vyjádřena různými modely
• provádění rozboru problému a plánu řešení, odhadování výsledků, volbě správného postupu k vyřešení problému a vyhodnocování správnosti výsledku vzhledem k podmínkám úlohy nebo problému
• přesnému a stručnému vyjadřování užíváním matematického jazyka včetně symboliky, prováděním rozborů a zápisů při řešení úloh a ke zdokonalování grafického projevu
• rozvíjení spolupráce při řešení problémových a aplikovaných úloh vyjadřujících situace z běžného života a následně k využití získaného řešení v praxi; k poznávání možností matematiky a skutečnosti, že k výsledku lze dospět různými způsoby
• rozvíjení důvěry ve vlastní schopnosti a možnosti při řešení úloh, k soustavné sebekontrole při každém kroku postupu řešení, k rozvíjení systematičnosti, vytrvalosti a přesnosti, k vytváření dovednosti vyslovovat hypotézy na základě zkušenosti nebo pokusu a k jejich ověřování nebo vyvracení pomocí protipříkladů

Kompetence k učení

Žák se učí přesně a stručně vyjadřovat užíváním mat. jazyka včetně symboliky, prováděním rozborů a zápisů při řešení úloh a zdokonaluje grafický projev; rozvíjí abstraktní, exaktní, kombinatorické a logické myšlení k věcné a srozumitelné argumentaci.

Učitel vybírá úlohy, které vedou k využívání různých způsobů, metod a strategií pro řešení; zadává vícekrokové úlohy, které vedou k plánování. Učitel umožňuje žákům, aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich výsledků; vede žáky k diskuzi a zdůvodňování, ověřování výsledků, hledání a nápravě chyb. Základem řešení slovních úloh v matematice je čtení textu s porozuměním.

Kompetence k řešení problémů

Žák se učí rozvíjet důvěru ve vlastní schopnosti a možnosti při řešení úloh, k sebekontrole, k systematičnosti, vytrvalosti a přesnosti, učí se provádět rozbor problémů a plánu řešení, odhadování výsledků, volbě správného postupu, vyhodnocování správností výsledků.

Učitel zadává problémové úlohy a modelové situace vedoucí k hledání vlastního úsudku a odhadu, podporuje hledání podstaty problému (analýzu) a hledání příčin a dávání věcí do souvislostí (syntézu); vede žáky k plánování úkolů a postupů; zařazuje metody, při kterých žáci docházejí k objevům různých způsobů řešení; umožňuje, aby žáci v hodině pracovali s odbornou literaturou. Učitel podle potřeby žákům v činnostech pomáhá, pracuje s chybou žáka jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení; dodává žákům sebedůvěru; vede žáky k obhajobě vlastních závěrů a rozhodnutí.

Kompetence komunikativní

Žáci se učí přesnému a stručnému vyjadřování užíváním matematického jazyka včetně symboliky; vyjadřují vlastní domněnky, navrhují různé možnosti řešení a hledají argumenty pro jejich odůvodnění.

Učitel zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů; vede žáky k užívání správné terminologie a symboliky; vede žáky k výstižnému, souvislému a kultivovanému projevu v logickém sledu při obhajobě vlastního názoru; vede žáky k formulaci vlastních úloh

Kompetence sociální a personální

Žáci jsou vedeni k srozumitelné a věcné argumentaci prostřednictvím řešení matematických problémů, k pomoci slabším spolužákům; učí se pracovat v týmu. Žák se podílí na vytvoření pravidel pro práci ve skupině, převezme roli, za kterou zodpovídá.

Učitel podněcuje žáky k tvůrčímu přístupu, zodpovědnosti za svá řešení a k argumentaci; vede žáky k sebehodnocení, přijímání kritiky i pochvaly; hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok; umožňuje každému žákovi zažít úspěch.

Kompetence občanská

Žáci jsou vedeni ke kritickému myšlení nad obsahy úloh, které řeší pracovní a společenské vztahy, učí se hodnotit svoji práci a práci ostatních, jsou vedeni k přesnosti, ohleduplnosti a taktu, učí se vnímat složitosti světa.

Učitel vede žáky k pracovitosti a vytrvalosti, podle potřeby žákům v činnostech pomáhá a umožňuje jim, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti nebo výsledky.

Kompetence pracovní

Žáci jsou vedeni k vytváření zásoby matematických nástrojů pro řešení reálných situací v životě, poznávání svých schopností, učí se využívat matematické poznatky a dovednosti v praktických činnostech. Pro žáky s postižením jsou k dispozici vhodně přizpůsobené pracovní materiály.

Učitel zadává problémové úlohy, které vedou ke cvičení plánování, vytrvalosti, systematičnosti, samostatnosti, hodnocení a sebehodnocení, úloh, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace z různých informačních zdrojů a které vyžadují využití poznatků z různých předmětů; vede žáky k dodržování termínů, zadaných pravidel, ke správným způsobům užití techniky a pomůcek. Do vyučování zařazuje úlohy z oblasti podnikání, zaměřené na volbu povolání.

Charakteristika vzdělávací oblasti

Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie umožňuje všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti – získat elementární dovednosti v ovládání výpočetní techniky a moderních informačních technologií, orientovat se ve světě informací, tvořivě pracovat s informacemi a využívat je při dalším vzdělávání i v praktickém životě. Získané dovednosti jsou v informační společnosti nezbytným předpokladem uplatnění na trhu práce i podmínkou k efektivnímu rozvíjení profesní i zájmové činnosti.

Zvládnutí výpočetní techniky, zejména rychlého vyhledávání a zpracování potřebných informací pomocí internetu a jiných digitálních médií, umožňuje realizovat metodu „učení kdekoliv a kdykoliv“, vede k žádoucímu odlehčení paměti při současné možnosti využít mnohonásobně většího počtu dat a informací než dosud, urychluje aktualizaci poznatků a vhodně doplňuje standardní učební texty a pomůcky.

Dovednosti získané ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie umožňují žákům aplikovat výpočetní techniku s bohatou škálou vzdělávacího software a informačních zdrojů ve všech vzdělávacích oblastech celého základního vzdělávání. Tato aplikační rovina přesahuje rámec vzdělávacího obsahu vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie a stává se součástí všech vzdělávacích oblastí základního vzdělávání.

Výuka práce s počítači a s informacemi je pojata jako samostatný předmět informatika a částečně také v rámci pracovních činností, i když není úkolem základní školy vychovat ze všech dětí počítačové odborníky. Jedním z cílů využívání počítačů na škole je naučit se je používat jako nástroj při další výuce. Z tohoto důvodu je nutné, aby všichni žáci prvního stupně dokázali zvládnout základy počítačů a aby je práce na počítači nezdržovala od hlavních cílů. Na druhém stupni se žáci zaměřují na zautomatizování práce na počítači, na rozšiřování získaných znalostí. Žáci se učí aktivně využívat informačních technologií. Informační technologie jsou žákům přístupny i mimo přímou výuku počítačů a jsou využívány v co největším rozsahu jako nástroj výuky.

Obsahové, časové a organizační vymezení

Obor Informatika je realizován ve 4., 5. a 7. ročníku po jedné hodině týdně, část dovedností bude dále upevňována a rozšiřována v rámci pracovních činností ve vzdělávacím oboru Člověk a svět práce jako hodinový předmět v jednom pololetí 6. a 8. ročníku.

Žáci jsou v hodině děleni do dvou skupin. Učební osnovy jsou zpracovány jednotně pro obě skupiny.

Žáci jsou vedeni k chápání a správnému užívání pojmů z oblasti hardware, software a práce v síti. Dále jsou vedeni k praktickému zvládnutí práce s textem, grafikou, tabulkami a tvorbou prezentace. Všechny tyto nástroje se žáci učí používat pro zpracování informací, které se učí vyhledávat na Internetu. Pro vzájemnou komunikaci a předávání souborů se učí používat různé nástroje Internetu (elektronickou poštu, úschovnu, síť, …).

Průřezová témata

Mediální výchova, Výchova demokratického občana, Osobnostní a sociální výchova, Environmentální výchova

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:

• poznání úlohy informací a informačních činností a k využívání moderních informačních a komunikačních technologií
• porozumění toku informací, počínaje jejich vznikem, uložením na médium, přenosem, zpracováním, vyhledáváním a praktickým využitím
• schopnosti formulovat svůj požadavek a využívat při interakci s počítačem algoritmické myšlení
• porovnávání informací a poznatků z většího množství alternativních informačních zdrojů, a tím k dosahování větší věrohodnosti vyhledaných informací
• využívání výpočetní techniky, aplikačního i výukového software ke zvýšení efektivnosti své učební činnosti a racionálnější organizaci práce
• tvořivému využívání softwarových a hardwarových prostředků při prezentaci výsledků své práce pochopení funkce výpočetní techniky jako prostředku simulace a modelování přírodních i sociálních jevů a procesů
• respektování práv k duševnímu vlastnictví při využívání SW
• zaujetí odpovědného, etického přístupu k nevhodným obsahům vyskytujících se na internetu či jiných médiích
• šetrné práci s výpočetní technikou

Kompetence k učení

Žáci jsou zadávanými úkoly vedeni k samostatnému objevování možností využití informačních a komunikačních technologií v praktickém životě, pro toto poznávání využívají zkušeností s jiným SW, spolupráci s ostatními žáky, nápovědu (help) u jednotlivých programů, literaturu apod.

Učitel podněcuje tvořivost žáků a pomáhá s realizací jejich nápadů; pomáhá žákům porozumět toku informací (vznik, uložení, přenos, zpracování, vyhledávání, využití), umožňuje žákům sebehodnocení a účast v různých soutěžích

Kompetence k řešení problémů

Žáci jsou zadáváním úloh a projektů vedeni k tvořivému přístupu při jejich řešení, učí se chápat, že v životě se při práci s informačními a komunikačními technologiemi budou často setkávat s problémy, které nemají jen jedno správné řešení, ale že způsobů řešení je více. Naučí se porovnat více informačních zdrojů a tím dosahovat větší věrohodnosti svých projevů.

Vyučující vystupuje pouze v roli konzultanta – žáci jsou vedeni nejen k nalézání řešení, ale také k jeho praktickému provedení a dotažení do konce. Vedou žáky k tomu, aby své práce obhájili.

Kompetence komunikativní

Žák je nucen formulovat svůj požadavek v kolektivu, seznámí se také s pravidly komunikace na dálku a vhodnými technologiemi k ní nezbytnými. Některé práce odevzdávají prostřednictvím elektronické pošty.

Učitel dbá na dodržování vžité konvence a pravidel při komunikaci (forma vhodná pro danou technologii, náležitosti apod.).

Kompetence sociální a personální

Při práci jsou žáci vedeni jednak ke zodpovědnosti k samostatné práci, jednak ke kolegiální radě či pomoci, při projektech se učí pracovat v týmu, rozdělit a naplánovat si práci, hlídat časový harmonogram apod.

Učitel vede žáka k sebehodnocení a k hodnocení práce. Při vzájemné komunikaci jsou žáci vedeni k ohleduplnosti a taktu, učí se chápat, že každý člověk je různě chápavý a zručný. Učitel umožní při skupinovém vyučování vzájemnou pomoc při učení.

Kompetence občanské

Žáci jsou seznamování s vazbami na legislativu, obecné morální zákony a principy bezpečnosti (SW pirátství, autorský zákon, ochrana osobních údajů, bezpečnost, hesla …) tím, že je musí dodržovat (citace použitého pramene, ve škole není žádný nelegální SW, žáci si chrání své heslo …)

Učitel vyhledává pro zpracování aktuální témata ze společnosti a z nejbližšího okolí. Při zpracovávání informací vede žáky ke kritickému myšlení nad obsahy sdělení, ke kterým se mohou dostat prostřednictvím Internetu i jinými cestami.

Kompetence pracovní

Žáci dodržují bezpečnostní a hygienická pravidla pro práci s výpočetní technikou. Žáci mohou využít ICT pro hledání informací důležitých pro svůj další profesní růst (informace o středních školách). Učitel zadává problémy vedoucí ke cvičení vytrvalosti a systematičnosti. Dbá na dodržování termínu.

Charakteristika vzdělávací oblasti

Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je jedinou vzdělávací oblastí RVP ZV, která je koncipována pouze pro 1. stupeň základního vzdělávání. Tato komplexní oblast vymezuje vzdělávací obsah týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví a dalších témat. Uplatňuje pohled do historie i současnosti a směřuje k dovednostem pro praktický život. Svým široce pojatým syntetickým (integrovaným) obsahem spoluutváří povinné základní vzdělávání na 1. stupni.

Vzdělávání v oblasti Člověk a jeho svět rozvíjí poznatky, dovednosti a prvotní zkušenosti žáků získané ve výchově v rodině a v předškolním vzdělávání. Žáci se učí pozorovat a pojmenovávat věci jevy a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti a utváří se tak jejich prvotní ucelený obraz světa. Poznávají sebe i své nejbližší okolí a postupně se seznamují s místně i časově vzdálenějšími osobami i jevy a se složitějšími ději. Učí se vnímat lidi a vztahy mezi nimi, všímat si podstatných věcných stránek i krásy lidských výtvorů a přírodních jevů, soustředěně je pozorovat a přemýšlet o nich. Na základě poznání sebe a svých potřeb a porozumění světu kolem sebe se žáci učí vnímat základní vztahy ve společnosti, porozumět soudobému způsobu života, jeho přednostem i problémům, vnímat současnost jako výsledek minulosti a východisko do budoucnosti. Při osvojování poznatků a dovedností ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět se žáci učí vyjadřovat své myšlenky, poznatky a dojmy, reagovat na myšlenky, názory a podněty jiných.

Podmínkou úspěšného vzdělávání v dané oblasti je vlastní prožitek žáků vycházející z konkrétních nebo modelových situací při osvojování potřebných dovedností, způsobů jednání a rozhodování. K tomu významně přispívá i osobní příklad učitelů. Propojení této vzdělávací oblasti s reálným životem a s praktickou zkušeností žáků se stává velkou pomocí i ve zvládání nových životních situací i nové role školáka, pomáhá jim při nalézání jejich postavení mezi vrstevníky a při upevňování pracovních i režimových návyků.

Vzdělávací oblast tak připravuje základy pro specializovanější výuku ve vzdělávacích oblastech Člověk a společnost, Člověk a příroda a ve vzdělávacím oboru Výchova ke zdraví.

Obsahové vymezení předmětu

Místo, kde žijeme

Žáci se učí na základě poznávání nejbližšího okolí, vztahů a souvislostí v něm chápat organizaci života v rodině, ve škole, v obci, ve společnosti. Učí se do tohoto každodenního života vstupovat s vlastní aktivitou a představami, hledat nové i zajímavé věci a bezpečně se v tomto světě pohybovat. Důraz je kladen na dopravní výchovu, praktické poznávání místních a regionálních skutečností a na utváření přímých zkušeností žáků. Různé činnosti a úkoly by měly přirozeným způsobem probudit v žácích kladný vztah k místu jejich bydliště, postupně rozvíjet jejich národní cítění a vztah k naší zemi.

Lidé kolem nás

Žáci si postupně osvojují a upevňují základy vhodného chování a jednání mezi lidmi, uvědomují si význam a podstatu tolerance, pomoci a solidarity mezi lidmi, vzájemné úcty, snášenlivosti a rovného postavení mužů a žen. Poznávají, jak se lidé sdružují, baví, jakou vytvářejí kulturu. Seznamují se základními právy a povinnostmi, ale i s problémy, které provázejí soužití lidí, celou společnost nebo i svět (globální problémy). Celý tematický okruh tak směřuje k prvotním poznatkům a dovednostem budoucího občana demokratického státu.

Lidé a čas

Žáci se učí orientovat v dějích a v čase. Poznávají, jak a proč se čas měří, jak události postupují v čase a utvářejí historii věcí a dějů. Učí se poznávat, jak se život a věci vyvíjejí a jakým změnám podléhají v čase. V tematickém okruhu se vychází od nejznámějších událostí v rodině, obci a regionu a postupuje se k nejdůležitějším okamžikům v historii naší země. Podstatou tematického okruhu je vyvolat u žáků zájem o minulost, o kulturní bohatství regionu i celé země. Proto je důležité, aby žáci mohli samostatně vyhledávat, získávat a zkoumat informace z dostupných zdrojů, především pak od členů své rodiny i od lidí v nejbližším okolí, aby mohli společně navštěvovat památky, sbírky regionálních i specializovaných muzeí, veřejnou knihovnu atd.

Rozmanitosti přírody

Žáci poznávají Zemi jako planetu sluneční soustavy, kde vznikl a rozvíjí se život. Poznávají velkou rozmanitost i proměnlivost živé i neživé přírody naší vlasti. Jsou vedeni k tomu, aby si uvědomili, že Země a život na ní tvoří jeden nedílný celek, ve kterém jsou všechny hlavní děje ve vzájemném souladu a rovnováze, kterou může člověk snadno narušit a velmi obtížně obnovovat. Na základě praktického poznávání okolní krajiny a dalších informací se žáci učí hledat důkazy o proměnách přírody, učí se využívat a hodnotit svá pozorování a záznamy, sledovat vliv lidské činnosti na přírodu, hledat možnosti, jak ve svém věku přispět k ochraně přírody, zlepšení životního prostředí a k trvale udržitelnému rozvoji.

Člověk a jeho zdraví

Žáci poznávají především sebe na základě poznávání člověka jako živé bytosti, která má své biologické a fyziologické funkce a potřeby. Poznávají, jak se člověk vyvíjí a mění od narození do dospělosti, co je pro člověka vhodné a nevhodné z hlediska denního režimu, hygieny, výživy, mezilidských vztahů atd. Získávají základní poučení o zdraví a nemocech, o zdravotní prevenci i první pomoci a o bezpečném chování v různých životních situacích, včetně mimořádných událostí, které ohrožují zdraví jedinců i celých skupin obyvatel. Žáci si postupně uvědomují, jakou odpovědnost má každý člověk za své zdraví a bezpečnost i za zdraví jiných lidí. Žáci docházejí k poznání, že zdraví je nejcennější hodnota v životě člověka. Potřebné vědomosti a dovednosti získávají tím, že pozorují názorné pomůcky, sledují konkrétní situace, hrají určené role a řeší modelové situace.

Tyto okruhy jsou zapracovány do tematických celků v jednotlivých ročnících:

V 1. ročníku se žáci orientují v budově školy, třídí si poznatky o ročních obdobích.

Ve 2. ročníku se seznamují s okolím školy, učí se orientovat v čase.

Ve 3. ročníku se žáci seznamují s obcí, ve které žijí a jejím okolím, zařazují živočichy a rostliny podle přírodních celků, seznamují se s lidským tělem a provádí jednoduchá fyzikální měření.

Ve 4. ročníku se seznamují s historií od českých pověstí do doby Josefa II., poznávají jednotlivé oblasti ČR, třídí podle různých znaků rostliny a živočichy.

V 5. ročníku rozšiřují své poznávání historie až do současnosti, poznávají Evropu, rostliny a živočichy v jiných podnebných pásech, seznamují se s jednoduchými stroji, získávají další poznatky o člověku.

Průřezová témata

V tomto předmětu je realizována Osobnostní a sociální výchova, Multikulturní výchova, Výchova demokratického občana a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:

• utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové činnosti
• orientaci ve světě informací a k časovému a místnímu propojování historických, zeměpisných a kulturních informací
• rozšiřování slovní zásoby v osvojovaných tématech, k pojmenovávání pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech a výtvorech
• poznávání a chápání rozdílů mezi lidmi, ke kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání na základě společně vytvořených a přijatých nebo obecně uplatňovaných pravidel soužití, k plnění povinností a společných úkolů
• samostatnému a sebevědomému vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci i v méně běžných situacích, k poznávání a ovlivňování své jedinečnosti (možností a limitů)
• utváření ohleduplného vztahu k přírodě i kulturním výtvorům a k hledání možností aktivního uplatnění při jejich ochraně
• přirozenému vyjadřování pozitivních citů ve vztahu k sobě i okolnímu prostředí
• objevování a poznávání všeho, co jej zajímá, co se mu líbí a v čem by v budoucnu mohl uspět
• poznávání podstaty zdraví i příčin nemocí, k upevňování preventivního chování, účelného rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých

Kompetence k učení

Žáci jsou vedeni k objevování a poznávání všeho, co je zajímá a v čem by v budoucnu mohli uspět, k poznávání podstaty zdraví i příčin nemocí, k upevňování preventivního chování, k orientaci ve světě informací.

Učitel pomáhá řešit a třídit informace podle zvolených nebo zadaných kritérií. Motivuje žáky pro celoživotní učení.

Kompetence k řešení problémů

Žáci si upevňují účelné rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých

Učitel pomáhá žákům, aby došli k samostatným objevům, řešením a závěrům, učí žáky pracovat s odbornou literaturou, encyklopediemi apod., využívat různých informačních zdrojů.

Kompetence komunikativní

Žáci si rozšiřují slovní zásobu v osvojovaných tématech. Jsou vedeni k samostatnému a sebevědomému vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci

Učitel podporuje u žáků prezentaci svých myšlenek a názorů, kladení otázek k věci, vzájemné naslouchání a zdůvodňování svých závěrů, vzájemné pomoci.

Kompetence sociální a personální

Žáci pracují ve skupině. Efektivně spolupracují na řešení problémů, učí se respektovat názory druhých.

Učitel vede děti k oceňování svých názorů a přínosů.

Kompetence občanská

Žáci dodržují dohodnutá pravidla.

Učitel motivuje žáky hledat možnosti aktivního uplatnění ochrany přírody. Vede žáky k respektování pravidel.

Kompetence pracovní

Žáci jsou vedeni k utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové činnosti.

Učitel učí žáky používat různé materiály, nástroje a vybavení. Aby v budoucnu mohl uspět

Poznávání podstaty zdraví i příčin nemocí, k upevňování preventivního chování, účelného rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých

Kompetence k učení

Žáci jsou vedeni k objevování a poznávání všeho, co je zajímá a v čem by v budoucnu mohli uspět, k poznávání podstaty zdraví i příčin nemocí, k upevňování preventivního chování, k orientaci ve světě informací.

Učitel pomáhá řešit a třídit informace podle zvolených nebo zadaných kritérií. Motivuje žáky pro celoživotní učení.

Kompetence k řešení problémů

Žáci si upevňují účelné rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých

Učitel pomáhá žákům, aby došli k samostatným objevům, řešením a závěrům, učí žáky pracovat s odbornou literaturou, encyklopediemi apod., využívat různých informačních zdrojů.

Kompetence komunikativní

Žáci si rozšiřují slovní zásobu v osvojovaných tématech. Jsou vedeni k samostatnému a sebevědomému vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci

Učitel podporuje u žáků prezentaci svých myšlenek a názorů, kladení otázek k věci, vzájemné naslouchání a zdůvodňování svých závěrů, vzájemné pomoci.

Kompetence sociální a personální

Žáci pracují ve skupině. Efektivně spolupracují na řešení problémů, učí se respektovat názory druhých.

Učitel vede děti k oceňování svých názorů a přínosů.

Kompetence občanská

Žáci dodržují dohodnutá pravidla.

Učitel motivuje žáky hledat možnosti aktivního uplatnění ochrany přírody. Vede žáky k respektování pravidel.

Kompetence pracovní

Žáci jsou vedeni k utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové činnosti.

Učitel učí žáky používat různé materiály, nástroje a vybavení.

Charakteristika vzdělávací oblasti

Vyučovací předmět dějepis je součástí vzdělávací oblasti Člověk a společnost, která v základním vzdělávání vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi potřebnými pro jeho aktivní zapojení do života demokratické společnosti. Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci poznali dějinné, sociální a kulturně historické aspekty života lidí v jejich rozmanitosti, proměnlivosti a ve vzájemných souvislostech. Seznamuje žáky s vývojem společnosti a s důležitými společenskými jevy a procesy, které se promítají do každodenního života a mají vliv na utváření společenského klimatu. Zaměřuje se na utváření pozitivních občanských postojů, rozvíjí vědomí přináležitosti k evropskému civilizačnímu a kulturnímu okruhu a podporuje přijetí hodnot, na nichž je současná demokratická Evropa budována. Důležitou součástí vzdělávání v dané vzdělávací oblasti je prevence rasistických, xenofobních a extrémistických postojů, výchova k toleranci a respektování lidských práv, k rovnosti mužů a žen a výchova k úctě k přírodnímu a kulturnímu prostředí i k ochraně uměleckých a kulturních hodnot.

Ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost se u žáků formují dovednosti a postoje důležité pro aktivní využívání poznatků o společnosti a mezilidských vztazích v občanském životě. Žáci se učí rozpoznávat a formulovat společenské problémy v minulosti i současnosti, zjišťovat a zpracovávat informace nutné pro jejich řešení, nacházet řešení a vyvozovat závěry, reflektovat je a aplikovat v reálných životních situacích.

Ve svém vzdělávacím obsahu navazuje přímo na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět.

Vzdělávací obor Dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Jeho hlavním posláním je kultivace historického vědomí jedince a uchování kontinuity historické paměti, především ve smyslu předávání historické zkušenosti. Důležité je zejména poznávání dějů, skutků a jevů, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj společnosti a promítly se do obrazu naší současnosti. Důraz je kladen především na dějiny 19. a 20. století. Významně se uplatňuje zřetel k základním hodnotám evropské civilizace. Podstatné je rozvíjet takové časové a prostorové představy i empatie, které umožňují žákům lépe proniknout k pochopení historických jevů a dějů. Žáci jsou vedeni k poznání, že historie není jen uzavřenou minulostí ani shlukem faktů a definitivních závěrů, ale je kladením otázek, jimiž se současnost prostřednictvím minulosti ptá po svém vlastním charakteru a své možné budoucnosti. Obecné historické problémy jsou konkretizovány prostřednictvím zařazování dějin regionu i dějin místních.

Obsahové vymezení předmětu

Člověk v dějinách

Žáci poznávají základní zdroje informací o minulosti, se kterými se mohou setkávat ve svém každodenním životě. Žák zde získává vstupní informace k učivu, které bude prostupovat celou výukou dějepisu.

Počátky lidské společnosti

Žáci se seznámí s vývojovými fázemi člověka, významnými archeologickými památkami.

Nejstarší civilizace. Kořeny evropské kultury

Žáci rozpoznají na příkladech konkrétních zemí souvislost mezi přírodními podmínkami a vznikem starověkých civilizací. Dějiny antického Řecka a Říma poslouží jako příklad.

Křesťanství a středověká Evropa

Žáci se seznámí se základními procesy, které v období středověku v Evropě probíhaly. V tomto období se žák poprvé ve výraznější míře seznámí s národními dějinami, zařazenými do širšího kontextu dějin evropských, popř. světových.

Objevy a dobývání. Počátky nové doby

Žáci se seznámí se základními pojmy raného novověku, s obdobím vykročení Evropy do světa se všemi důsledky pro Evropu a svět, s českou reformací, protireformací a začleněním českého státu do habsburského soustátí.

Modernizace společnosti

Klade důraz na posouzení stavu společnosti v souvislosti se změnou vztahů ve společnosti. Žáci budou mít možnost seznámit se s průmyslovým a technickým rozvojem, pozornost bude věnována i revolučnímu hnutí.

Moderní doba

Přiblíží žákům období největších světových válečných konfliktů, jejich příčiny i důsledky.

Rozdělený a integrující svět

se zaměří na období 2. poloviny 20. století a počátek 21. století. Žáci budou upozorňováni na problémy soudobé společnosti a dnešního světa, a to v souvislosti s dějinným vývojem lidstva.

Tyto okruhy jsou zapracovány do tematických celků v jednotlivých ročnících:

V 6. ročníku – úvod do dějepisu, dějiny pravěku a starověku.

V 7. ročníku – dějiny středověku a raného novověku.

V 8. ročníku – dějiny novověku.

V 9. ročníku – dějiny konce 19. a 20. století.

Průřezová témata

V tomto předmětu je realizována Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Osobnostní a sociální výchova, Multikulturní výchova a Environmentální výchova.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:

• rozvíjení zájmu o současnost a minulost vlastního národa i jiných kulturních společenství, utváření a upevňování vědomí přináležitosti k evropské kultuře
• odhalování kořenů společenských jevů, dějů a změn, promýšlení jejich souvislostí a vzájemné podmíněnosti v reálném a historickém čase
• hledání paralel mezi minulými a současnými událostmi a jejich porovnávání s obdobnými či odlišnými jevy a procesy v evropském a celosvětovém měřítku
• utváření pozitivního hodnotového systému opřeného o historickou zkušenost
• rozlišování mýtů a skutečnosti, rozpoznávání projevů a příčin subjektivního výběru a hodnocení faktů i ke snaze o objektivní posouzení společenských jevů současnosti i minulosti
• vytváření schopnosti využívat jako zdroj informací různorodé verbální i neverbální texty společenského a společenskovědního charakteru
• rozvíjení orientace v mnohotvárnosti historických, sociokulturních, etických, politických, právních a ekonomických faktů tvořících rámec každodenního života; k poznávání a posuzování každodenních situací a událostí ve vzájemných vazbách a širších souvislostech včetně souvislostí mezinárodních a globálních
• úctě k vlastnímu národu i k jiným národům a etnikům; k rozvíjení respektu ke kulturním či jiným odlišnostem (zvláštnostem) lidí, skupin i různých společenství
• rozpoznávání názorů a postojů ohrožujících lidskou důstojnost nebo odporujících základním principům demokratického soužití; ke zvyšování odolnosti vůči myšlenkové manipulaci

Kompetence k učení

Žák vyhledává a třídí informace z různých druhů pramenů a efektivně je využívá v procesu učení i tvůrčích činnostech. Posoudí míru odbornosti a objektivity textu (odborná literatura, populárně naučná literatura, beletrie, encyklopedie…). Žák používá odbornou terminologii, kterou však dokáže vyjádřit vlastními slovy, a tu vhodně využije např. při prezentaci vlastní práce.

Učitel vede žáky k používání správné terminologie. Zadává úkoly, při kterých žáci využívají informace z různých zdrojů a poznatky z různých předmětů.

Kompetence k řešení problémů

Žák vyhledává informace vhodné k řešení problému, nachází shodné, podobné a odlišné znaky.

Učitel zařazuje různé aktivity, které vedou k různým postupům při získávání informací. Podněcuje žáky k vytvoření vlastních názorů na historické události. Poukazuje na možnost rozdílného hodnocení historické události, jevu, osobnosti z hlediska subjektivních (zaměření a postavení autora) a objektivních (doba, společenská a politická podmíněnost…) faktorů.

Kompetence komunikativní

Žák se jasně a srozumitelně vyjadřuje, využívá odbornou terminologii. V diskuzi reaguje na otázky a obhajuje své názory. Uvědomuje si nutnost dostatku faktografických podkladů k argumentaci.

Učitel vede žáky k přesnému a výstižnému vyjadřování, zařazuje do výuky diskuzi, k věcnému argumentování, podloženému informacemi z různých zdrojů.

Kompetence sociální a personální

Žák účinně spolupracuje ve skupině, je však schopen pracovat i individuálně. V rámci skupiny převezme zodpovědnost za splnění části úkolu. Umí dát najevo uznání a oceňuje podíl ostatních členů skupiny na společné práci.

Učitel vytváří příznivé klima ve třídě, dodává žákům sebedůvěru. Podporuje týmovou práci, podle potřeby žákům v činnostech pomáhá.

Kompetence občanská

Žák respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí.

Učitel ve výuce upozorňuje nejen na historické, ale i na aktuální společenské a přírodní události. Pěstuje v žácích vztah k tradicím, národnímu, historickému a kulturnímu dědictví.

Kompetence pracovní

Žák se učí dodržovat vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky. Nabyté znalosti konfrontuje s každodenním životem.

Učitel požaduje dodržování dohodnuté kvality práce, umožňuje žákům (je-li to v souladu s charakterem zadané práce) vzájemně si radit a pomáhat. Vede žáky k využívání znalostí v běžné praxi.

Charakteristika vzdělávací oblasti

Vzdělávací obor Výchova k občanství je součástí vzdělávací oblasti Člověk a společnost, která v základním vzdělávání vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi potřebnými pro jeho aktivní zapojení do života demokratické společnosti. Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci poznali dějinné, sociální a kulturně historické aspekty života lidí v jejich rozmanitosti, proměnlivosti a ve vzájemných souvislostech. Seznamuje žáky s vývojem společnosti a s důležitými společenskými jevy a procesy, které se promítají do každodenního života a mají vliv na utváření společenského klimatu. Zaměřuje se na utváření pozitivních občanských postojů, rozvíjí vědomí přináležitosti k evropskému civilizačnímu a kulturnímu okruhu a podporuje přijetí hodnot, na nichž je současná demokratická Evropa budována. Důležitou součástí vzdělávání v dané vzdělávací oblasti je prevence rasistických, xenofobních a extrémistických postojů, výchova k toleranci a respektování lidských práv, k rovnosti mužů a žen a výchova k úctě k přírodnímu a kulturnímu prostředí i k ochraně uměleckých a kulturních hodnot.

Ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost se u žáků formují dovednosti a postoje důležité pro aktivní využívání poznatků o společnosti a mezilidských vztazích v občanském životě. Žáci se učí rozpoznávat a formulovat společenské problémy v minulosti i současnosti, zjišťovat a zpracovávat informace nutné pro jejich řešení, nacházet řešení a vyvozovat závěry, reflektovat je a aplikovat v reálných životních situacích.

Vzdělávací obor Výchova k občanství se zaměřuje na vytváření kvalit, které souvisejí s orientací žáků v sociální realitě a s jejich začleňováním do různých společenských vztahů a vazeb. Otevírá cestu k realistickému sebepoznání a poznávání osobnosti druhých lidí a k pochopení vlastního jednání i jednání druhých lidí v kontextu různých životních situací. Seznamuje žáky se vztahy v rodině a širších společenstvích, s hospodářským životem, činností důležitých politických institucí a orgánů a s možnými způsoby zapojení jednotlivců do občanského života. Učí žáky respektovat a uplatňovat mravní principy a pravidla společenského soužití a přebírat odpovědnost za vlastní názory, chování a jednání i jejich důsledky. Rozvíjí občanské a právní vědomí žáků, posiluje smysl jednotlivců pro osobní i občanskou odpovědnost a motivuje žáky k aktivní účasti na životě demokratické společnosti.

Součástí vzdělávacího oboru Výchova k občanství se v 8. ročníku stává také Rodinná výchova, která přebírá některé očekávané výstupy vzdělávacích oborů Přírodopis a Výchova ke zdraví. Jedná se o výstupy zaměřené na vznik a vývoj jedince od početí do stáří, dospívání, komunikační dovednosti a osobní bezpečí.

Obsahové vymezení předmětu

• Člověk ve společnosti
• Člověk jako jedinec
• Stát a hospodářství
• Stát a právo
• Mezinárodní vztahy, globální svět

Tyto okruhy jsou zapracovány do tematických celků v jednotlivých ročnících:

V 6. ročníku se navazuje na učivo I. stupně. Shrnuje získané informace z několika předmětů, jako je prvouka, vlastivěda, přírodověda. Některá témata se prolínají všemi ročníky (např. Kultura naší země). Témata, která se zde probírají, jsou Člověk v rytmu času, Domov a rodina, Naše škola, Naše vlast.

V 7. ročníku jsou probíranými tématy Bohatství našeho národa, Kultura a její rozvíjení, Člověk a společnost, My a Evropa, Právo v našem životě

V 8. ročníku jsou probírána témata Člověk a společnost, Komunikace, Psychologie, Stát a právo, Člověk a příroda a Člověk jako osobnost

V 9. ročníku se zaměřujeme na témata Svět práce, Stát a hospodaření, Globální problémy lidstva a Naše země a svět.

Průřezová témata

Tímto předmětem se v podstatě prolínají všechna průřezová témata. Největší důraz je kladen na Výchovu demokratického občana.

Právě pojetí tohoto tématu, kde jde o vybavení žáka základní úrovní občanské gramotnosti, je vhodné pro Výchovu k občanství. Žák je veden k orientaci ve složitostech, problémech a konfliktech demokratické společnosti a zároveň ke schopnosti řešit dané problémy, za předpokladu zachování lidské důstojnosti a respektu k druhým. Vzhledem k současnému postavení ČR ve světě je kladen důraz také na Výchovu k myšlení v evropských a globálních souvislostech.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:

• rozvíjení zájmu o současnost a minulost vlastního národa i jiných kulturních společenství, utváření a upevňování vědomí přináležitosti k evropské kultuře
• odhalování kořenů společenských jevů, dějů a změn, promýšlení jejich souvislostí a vzájemné podmíněnosti v reálném a historickém čase
• hledání paralel mezi minulými a současnými událostmi a jejich porovnávání s obdobnými či odlišnými jevy a procesy v evropském a celosvětovém měřítku
• rozlišování mýtů a skutečnosti, rozpoznávání projevů a příčin subjektivního výběru a hodnocení faktů i ke snaze o objektivní posouzení společenských jevů současnosti i minulosti rozvíjení orientace v mnohotvárnosti historických, sociokulturních, etických, politických, právních a ekonomických faktů tvořících rámec každodenního života; k poznávání a posuzování každodenních situací a událostí ve vzájemných vazbách a širších souvislostech včetně souvislostí mezinárodních a globálních
• úctě k vlastnímu národu i k jiným národům a etnikům; k rozvíjení respektu ke kulturním či jiným odlišnostem (zvláštnostem) lidí, skupin i různých společenství
• získávání orientace v aktuálním dění v ČR, EU a ve světě, k rozvíjení zájmu o veřejné záležitosti
• utváření vědomí vlastní identity a identity druhých lidí, k rozvíjení realistického sebepoznávání a sebehodnocení, k akceptování vlastní osobnosti i osobnosti druhých lidí
• utváření pozitivních vztahů k opačnému pohlaví v prostředí školy i mimo školu, k rozpoznávání stereotypního nahlížení na postavení muže a ženy v rodině, v zaměstnání i v politickém životě, k vnímání předsudků v nazírání na roli žen ve společnosti
• rozpoznávání názorů a postojů ohrožujících lidskou důstojnost nebo odporujících základním principům demokratického soužití; ke zvyšování odolnosti vůči myšlenkové manipulaci
• uplatňování vhodných prostředků komunikace k vyjadřování vlastních myšlenek, citů, názorů a postojů, k zaujímání a obhajování vlastních postojů a k přiměřenému obhajování svých práv

Kompetence k učení

Žák vyhledává a třídí informace, na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení.

Učitel zadává žákům společenskovědní témata, která žáci zpracovávají formou referátů či seminárních prací samostatně nebo ve skupinách.

Kompetence k řešení problémů

Žák vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů. Využívá k tomu své zkušenosti.

Učitel předkládá žákům různé modelové situace, vede žáky k analýze problému a nabízí jim různé způsoby řešení problému.

Kompetence komunikativní

Žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, přijímá názor druhého a vhodně na něj reaguje.

Učitel vytváří žákům prostor k vyjádření a interpretaci vlastních myšlenek a vede je k vzájemnému naslouchání a respektování.

Kompetence sociální a personální

Žák spolupracuje ve dvojici či ve skupině, podílí se na vytváření pravidel týmové práce, chápe potřebu spolupracovat a takto získávat zkušenosti druhých lidí.

Učitel připravuje aktivity, pomocí nichž účinně prohlubuje mezilidské vztahy a soudržnost v kolektivu. Vede žáky k sebehodnocení.

Kompetence občanská

Žák respektuje přesvědčení druhých lidí, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí. Je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu.

Učitel vede žáky ke sledování společenského dění, pravidelně komentuje a hodnotí aktuální situaci u nás i ve světě.

Kompetence pracovní

Žák dodržuje určitá pravidla, plní povinnosti a závazky vyplývající z daného úkolu.

Učitel motivuje žáky k vhodné prezentaci vlastních výtvorů, nabízí žákům možnost zapojení se do různých soutěží, ve kterých by mohli prezentovat své dovednosti a schopnosti.

Charakteristika vzdělávací oblasti

Vzdělávací oblast fyzika patří do oblasti Člověk a příroda. Zahrnuje oblast problémů spojených se zkoumáním přírody. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění fyzikálním faktům a jejich zákonitostem. Dává jim potřebný základ pro lepší pochopení a využívání současných technologií a pomáhá jim lépe se orientovat v běžném životě.

Vzdělávací oblast fyzika svým činnostním a badatelským charakterem výuky umožňuje žákům hlouběji porozumět zákonitostem fyzikálních procesů, a tím si uvědomovat i užitečnost přírodovědných poznatků a jejich aplikaci v praktickém životě. Při studiu přírody specifickými poznávacími metodami si žáci osvojují i důležité dovednosti. Především musí rozvíjet dovednosti soustavně, objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat a měřit, vytvářet a ověřovat hypotézy o podstatě pozorovaných přírodních jevů, analyzovat výsledky tohoto ověřování a vyvozovat z nich závěry. Žáci se zároveň učí zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislostí či vztahy mezi nimi. Ve vzájemných diskusích mezi spolužáky a učitelem se učí klást otázky a hledat na ně odpovědi, vysvětlovat pozorované jevy, hledat a řešit poznávací nebo praktické problémy, využívat poznání zákonitostí přírodních procesů pro jejich předvídání či ovlivňování.

Ve vzdělávacím oboru fyzika žáci postupně poznávají složitost a mnohotvárnost skutečnosti, podstatné souvislosti mezi stavem přírody a lidskou činností, především pak závislost člověka na přírodních zdrojích a vlivy lidské činnosti na stav životního prostředí a na lidské zdraví. Učí se uvědoměle využívat své přírodovědné poznání ve prospěch ochrany životního prostředí. Kompletní pohled na vztah mezi člověkem a přírodou, jehož významnou součástí je i uvědomování si pozitivního vlivu přírody na citový život člověka.

Vzdělávací oblast fyzika navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, která na elementární úrovni přibližuje přírodovědné poznání žákům 1. stupně základního vzdělávání. Kooperuje se vzdělávací oblastí Matematika a její aplikace, úzce spolupracuje s dalšími obory, které jsou součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda.

Obsahové vymezení předmětu

Mezi hlavní cíle patří poznávání přírody, uvědomování si užitečnosti přírodovědných poznatků a jejich aplikace v praktickém životě, rozvíjení dovednosti objektivně pozorovat, experimentovat, vytvářet a ověřovat hypotézy, vyvozovat z nich závěry a ty ústně i písemně interpretovat. Žáci se učí rozlišovat příčiny fyzikálních dějů, souvislosti mezi nimi, předvídat je, popřípadě ovlivňovat, a to hlavně v souvislosti s řešením praktických problémů. Vše se probírá v tématech: Fyzikální veličiny. Látka a těleso. Klid a pohyb. Síla a její účinky. Mechanické vlastnosti kapalin a plynů. Světelné jevy. Elektromagnetické vlastnosti těles. Práce, energie. Jaderná energie. Teplo. Změny skupenství. Zvukové jevy. Vesmír.

Ve vzdělávacím předmětu fyzika směřujeme výuku ještě specificky k

• podchycení a rozvíjení zájmu o poznávání základních fyzikálních pojmů a zákonitostí, řešení problémů a zdůvodňování správného jednání v praktických situacích
• vytváření potřeb objevovat a vysvětlovat fyzikální jevy, zdůvodňovat vyvozené závěry a získané poznatky využívat k rozvíjení odpovědných občanských postojů
• získávání a upevňování dovednosti pracovat podle pravidel bezpečné práce a dovednosti poskytnout první pomoc při úrazech, především při úrazech elektrickým proudem a při havarijních situacích.

Jednotlivé součásti předmětu:

• Vyučovací hodina
• Laboratorní cvičení

Tyto okruhy jsou zapracovány do tematických celků v jednotlivých ročnících:

6. ročník:

• Látka a těleso
• Fyzikální veličiny
• Síla a její účinky

7. ročník

• Klid a pohyb
• Síla a její účinky
• Mechanické vlastnosti kapalin a plynů
• Světelné jevy

8. ročník

• Práce, výkon, energie
• Elektrické vlastnosti látek
• Elektromagnetické vlastnosti látek
• Jaderná energie

9. ročník

• Teplo Šíření tepla
• Změny skupenství
• Zvukové jevy
• Vesmír

Průřezová témata

V tomto předmětu je realizována osobnostní a sociální výchova a ve slovních úlohách pak environmentální výchova.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:

• zkoumání přírodních faktů a jejich souvislosti s využitím různých empirických metod poznávání (pozorování, měření, experiment) i různých metod racionálního uvažování
• potřebě klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních procesů, správně tyto otázky formulovat a hledat na ně adekvátní odpovědi
• způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby
• posuzování důležitosti, spolehlivosti a správnosti získaných přírodovědných dat pro potvrzení nebo vyvrácení vyslovovaných hypotéz či závěrů
• zapojování do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním systémům, ke svému zdraví i zdraví ostatních lidí
• porozumění souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí
• uvažování a jednání, která preferují co nejefektivnější využívání zdrojů energie v praxi, včetně co nejširšího využívání jejích obnovitelných zdrojů, zejména pak slunečního záření, větru, vody
• utváření dovedností vhodně se chovat při kontaktu s objekty či situacemi potenciálně či aktuálně ohrožujícími životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí

Kompetence k učení

Žák vybírá a využívá pro pozorování fyzikálních objektů, procesů, vlastností a jevů vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní pozorování a projevuje ochotu věnovat se dalšímu pozorování a zkoumání; vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech – laboratorních pracích, experimentování a v praktickém životě; samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává a kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry.

Učitel vede žáka k samostatnému pozorování a popisování okolního prostředí z hlediska fyzikálních procesů pomocí fyzikálních veličin vztahů, zákonitostí; ke zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí s využitím různých empirických metod pozorování i různých metod racionálního uvažování; k tomu, aby vždy nejprve odhalily výsledky experimentu a po dosažení závěru korigovali své hypotézy, aby vyhledávali v různých pramenech potřebné informace týkající se problematiky fyzikálního poznávání a využívali je efektivně ve svém dalším studiu; předkládá co nejvíce praktických pokusů, návodů na experimentování a rozvíjejících a zajímavých úloh; umožní využívat výukové programy, a to nejen pod vedením učitele, ale především při samostatném zpracování výsledků žáků.

Kompetence k řešení problémů

Žák vnímá nejrůznější problémové situace z fyzikálního prostředí, rozpozná a pochopí fyzikální problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení fyzikálních problémů a využívá k tomu vlastního úsudku – přechází od smyslového poznávání k poznání založenému na pojmech, teoriích a modelech a chápe vzájemné souvislosti či zákonitosti; logicky vyvozuje a předvídá závěry z přírodních závěrů, kriticky myslí a činí rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí při řešení předložených situací; rozvíjí schopnost objevovat a formulovat problém.

Učitel umožní rozpoznat nebo uvědomit si existenci problémů; umožňuje prakticky ověřovat a vyvozovat závěry na základě osvojených znalostí a dovedností; předkládá takové problémy a situace, kde žáci hledají, navrhují a používají různé metody, informace a prostředky nebo nástroje, které by mohly přispět k řešení daného problému; pomůže najít nové metody a informace, jestliže dosavadní nevedly k správnému cíli; koordinuje chybná řešení problému.

Kompetence komunikativní

Žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu – snaží se o přesné a logicky uspořádané vyjadřování a argumentaci; stručně, přehledně a objektivně sděluje postup a výsledky svých pozorování a experimentů, a to ústně i písemně; naslouchá názorům učitele i spolužáků, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuze; obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje.

Učitel vede žáka k diskuzi s ostatními žáky i s vyučujícím o způsobech přípravy i vyhodnocení výsledků fyzikálních pozorování, měření či experimentu; vede ho k potřebě klást si otázky o průběhu a příčinách různých fyzikálních procesů, správně tyto otázky formulovat a hledat na ně adekvátní odpovědi; umožní žákům prezentovat závěry jejich pozorování, měření či experimentů srozumitelně a při tom po odborné stránce správně a různými komunikačními prostředky (ústně, písemně, obrazově); navodí atmosféru pro diskuzi s ostatními žáky i s vyučujícím o vlastních návrzích možných řešení fyzikálních problémů, jejich zdůvodňování a obhajobě před auditoriem; umožní jim a vede je k tomu, aby využívali informační a komunikační prostředky a technologii pro kvalitní komunikaci i s okolním světem a pro prezentaci svých výsledků.

Kompetence sociální a personální

Žák účinně spolupracuje v malých i velkých skupinách; podílí se společně s učitelem na vytváření pravidel práce v týmu a na debatě; chápe potřebu spolupráce s druhými při řešení problémů; vytváří si pozitivní představu o sobě.

Učitel umožní přijmout takovou roli ve skupině či pracovním týmu řešícím daný fyzikální problém, aby se práce skupiny či týmu plně orientovala na řešení tohoto problému; dává příležitost vzájemně spolupracovat při praktickém řešení problému; vede žáky, aby výsledky svých pokusů komentovali, vysvětlili, obhájili; umožňuje jim statisticky zpracovat a třídit informace; vede vyučování tak, že žáci mají možnost spolupracovat při výukových programech a umožňuje žákům objektivně hodnotit vlastní práci.

Kompetence občanská

Žák je veden k poznání možnosti rozvoje i zneužití fyzikálních jevů a učí se zodpovědnosti; chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí; rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti.

Učitel umožní žákům využít osvojené fyzikální poznatky a dovednosti co nejproduktivněji v jejich praktickém i občanském životě, v první řadě pak pro ochranu vlastního zdraví i zdraví ostatních lidí a zachování udržitelného rozvoje společnosti; vede k porozumění souvislostí mezi činností lidí a stavem přírodního a životního prostředí; seznámí s možností vzniku mimořádných situací a chování za těchto situací – zneužití jaderných zbraní, ekologických havárií a s příčinami zhoršování životního prostředí (skleníkový efekt, ozonová díra); seznamuje je s plány krizových opatření.

Kompetence pracovní

Žák optimálně plánuje a provádí soustavná pozorování a experimenty; získaná data zpracuje a vyhodnotí, využívá moderních informačních prostředků; seznámí se zásadami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Učitel umožní plánovat, provádět a vyhodnocovat konkrétní fyzikální pozorování, měření a experimenty; vede k osvojení zásad dodržování bezpečnosti při práci s vybranými elektrickými i jinými přístroji používanými v technické praxi i domácnosti; důsledně dbá na bezpečnost, dodržování pracovního řádu a způsobu používání ŠVP ZŠ Ratibořická Fyzika fyzikálních pomůcek, dodržování zásad ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot.

Charakteristika vzdělávací oblasti

Vzdělávací obor Chemie je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda, která zahrnuje okruh problémů spojených se zkoumáním přírody. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a jejich zákonitostem. Dává jim tím i potřebný základ pro lepší pochopení a využívání současných technologií a pomáhá jim lépe se orientovat v běžném životě.

V této vzdělávací oblasti dostávají žáci příležitost poznávat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Na takovém poznání je založeno i pochopení důležitosti udržování přírodní rovnováhy pro existenci živých soustav, včetně člověka. Vzdělávací oblast také významně podporuje vytváření otevřeného myšlení (přístupného alternativním názorům), kritického myšlení a logického uvažování.

Vzdělávací oblast Člověk a příroda navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, která na elementární úrovni přibližuje přírodovědné poznávání žákům 1. stupně základního vzdělávání, a kooperuje především se vzdělávacími oblastmi Matematika a její aplikace, Člověk a společnost, Člověk a zdraví a Člověk a svět práce a přirozeně i s dalšími vzdělávacími oblastmi.

Předmět Chemie se zaměřuje na poznávání přírody jako systému, chápání důležitosti udržování přírodní rovnováhy, uvědomování si užitečnosti přírodovědných poznatků a jejich aplikaci v praktickém životě, rozvíjení dovednosti objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat, vytvářet a ověřovat hypotézy, vyvozovat z nich závěry a ty ústně i písemně interpretovat. Žáci se učí rozlišovat příčiny chemických dějů, souvislosti a vztahy mezi nimi, předvídat je, popřípadě ovlivňovat, a to hlavně v souvislosti s řešením praktických problémů. Ve vzdělávacím předmětu Chemie výuka směřuje specificky ještě k:

• podchycení a rozvíjení zájmu o poznání základních chemických pojmů a zákonitostí na příkladech směsí, chemických látek a jejich reakcí s využíváním jednoduchých chemických pokusů, řešení problémů a zdůvodňování správného jednání v praktických situacích
• vytváření potřeb objevovat a vysvětlovat chemické jevy, zdůvodňovat vyvozené závěry a získané poznatky využívat k rozvíjení odpovědných občanských postojů
• získávání a upevňování dovednosti pracovat podle pravidel bezpečné práce s chemikáliemi a dovednosti poskytnout první pomoc při úrazech s vybranými nebezpečnými látkami

Obsahové vymezení předmětu

Pozorování, pokus a bezpečnost práce

8. ročník

Směsi

8. ročník

Částicové složení látek a chemické prvky

8. ročník

Chemické reakce

8. ročník – zákon zachování hmotnosti, chemické rovnice, klasifikace chemických reakcí, vlivy na průběh chemických reakcí.

9. ročník – redoxní reakce, chemie a elektřina, exotermní a endotermní reakce.

Anorganické sloučeniny

8. ročník

Organické sloučeniny

9. ročník

Chemie a společnost

9. ročník

Tyto okruhy jsou zapracovány do tematických celků v jednotlivých ročnících:

V 8. ročníku – pozorování, pokus a bezpečnost práce, Směsi, Částicové složení látek a chemické prvky, Chemické reakce, Anorganické sloučeniny.

V 9. ročníku – Chemické reakce, Organické sloučeniny, Chemie a společnost.

Průřezová témata

V tomto předmětu je realizována Osobnostní a sociální výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:

• zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí s využitím různých empirických metod poznávání (pozorování, měření, experiment) i různých metod racionálního uvažování
• potřebě klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních procesů, správně tyto otázky formulovat a hledat na ně adekvátní odpovědi
• způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby
• posuzování důležitosti, spolehlivosti a správnosti získaných přírodovědných dat pro potvrzení nebo vyvrácení vyslovovaných hypotéz či závěrů
• zapojování do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním systémům, ke svému zdraví i zdraví ostatních lidí
• porozumění souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí
• uvažování a jednání, která preferují co nejefektivnější využívání zdrojů energie v praxi, včetně co nejširšího využívání jejích obnovitelných zdrojů, zejména pak slunečního záření, větru, vody a biomasy
• utváření dovedností vhodně se chovat při kontaktu s objekty či situacemi potenciálně či aktuálně ohrožujícími životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí

Kompetence k učení

Žáci zpracovávají informace z hlediska důležitosti i objektivity a využívají je k dalšímu učení. Provádějí praktické pokusy, využívají různé zdroje informací, a to jak pod vedením vyučujícího, tak samostatně. Stručně se vyjadřují mezinárodním chemickým názvoslovím a chemickou symbolikou.

Učitel učí žáky metodám poznání přírodních objektů, procesů, vlastností a jevů. Umožňuje jim zpracovávat informace z různých zdrojů.

Kompetence k řešení problémů

Žáci zobecňují a aplikují poznatky z předmětu v praktickém životě. Učitel učí žáky přecházet od smyslového poznávání k poznávání založeného na pojmech, prvcích teorií a modelech a chápat vzájemné souvislosti a zákonitosti přírodních faktů, rozvíjí schopnost objevovat a formulovat problém a hledat vhodná řešení.

Kompetence komunikativní

Žáci při řešení úloh spolupracují, výsledky pokusů přesně komentují, stručně zapisují, vysvětlují, obhajují, popř. hledají jiná vhodná řešení. Realizují projekty na předem připravená témata. Využívají informační a komunikační prostředky a technologie.

Učitel vede žáky k přesnému a logicky uspořádanému vyjadřování a argumentaci.

Kompetence sociální a personální

Žáci spolupracují při praktickém řešení úkolů ve dvojicích a skupinách, třídí a zpracovávají informace. Spolupracují při výukových programech. Objektivně hodnotí vlastní práci v kolektivu, požádají v případě potřeby o pomoc nebo ji sami poskytnou.

Učitel vede žáky k osvojování dovednosti kooperace a společného hledání optimálních řešení problémů.

Kompetence občanská

Žáci respektují pravidla chování v pracovně, laboratorní řád a bezpečnostní pokyny. Chápou nutnost dodržování základních pravidel vedoucích ke zlepšení životního prostředí a vysvětlí příčiny zhoršení životního prostředí (skleníkový efekt, ozonová díra, kyselé deště, nutnost třídění odpadů a jejich recyklace).

Učitel seznamuje žáky s plány krizových opatření, rozhoduje zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka, poskytne základní první pomoc.

Kompetence pracovní

Žáci bezpečně používají laboratorní techniku i chemikálie, výsledky pokusů a pozorování zhodnocují, třídí a statisticky zpracovávají, vytváří protokoly k laboratorním pracím. Důsledně dbají na dodržování řádu pracovny, laboratorního řádu, bezpečnostních pokynů pro použití chemikálií.

Učitel dbá na dodržování řádu pracovny, laboratorního řádu, bezpečnostních pokynů pro použití chemikálií. Optimálně plánuje a se žáky provádí soustavná pozorování a experimenty.

Charakteristika vzdělávací oblasti

Vzdělávací obor Ekologický přírodopis je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Svým činnostním a badatelským charakterem výuky umožňuje žákům hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů, a tím si uvědomovat i užitečnost přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě. Zvláště významné je, že při studiu přírody specifickými poznávacími metodami si žáci osvojují i důležité dovednosti. Jedná se především o rozvíjení dovednosti soustavně, objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat a měřit, vytvářet a ověřovat hypotézy o podstatě pozorovaných přírodních jevů, analyzovat výsledky tohoto ověřování a vyvozovat z nich závěry. Žáci se tak učí zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti či vztahy mezi nimi, klást si otázky (Jak? Proč? Co se stane, jestliže?) a hledat na ně odpovědi, vysvětlovat pozorované jevy, hledat a řešit poznávací nebo praktické problémy, využívat poznání zákonitostí přírodních procesů pro jejich předvídání či ovlivňování.

V předmětu Ekologický přírodopis žáci postupně poznávají složitost a mnohotvárnost skutečnosti, podstatné souvislosti mezi stavem přírody a lidskou činností, především pak závislost člověka na přírodních zdrojích a vlivy lidské činnosti na stav životního prostředí a na lidské zdraví. Učí se zkoumat změny probíhající v přírodě, odhalovat příčiny a následky ovlivňování důležitých místních i globálních ekosystémů a uvědoměle využívat své přírodovědné poznání ve prospěch ochrany životního prostředí a principů udržitelného rozvoje. Významnou součástí komplexního pohledu na vztah mezi člověkem a přírodou je uvědomování si pozitivního vlivu přírody na citový život člověka.

Obsahové vymezení předmětu

Obecná biologie a genetika

6., 7., 8. a 9. ročník

Biologie hub

6., a 7. ročník

Biologie rostlin

6., 7. a 8. ročník

Biologie živočichů

6., 7., 8. a 9. ročník

Biologie člověka

Základní činnosti těla ve srovnání s ostatními obratlovci (ostatní – výchova ke zdraví)

Neživá příroda

9. ročník

Základy ekologie

6., 7., 8. a 9. ročník

Praktické poznávání přírody

6., 7. a 9. ročník

Tyto okruhy jsou zapracovány do tematických celků v jednotlivých ročnících:

V 6. ročníku – Poznáváme přírodu. Les. Voda a její okolí. Louky, pastviny, pole. Příroda našeho okolí. Třídění organismů.

V 7. ročníku – Ekosystémy přirozené a umělé. Rozmanitost polních ekosystémů. Sady a ovocné zahrady. Zelinářské zahrady. Okrasné zahrady, parky a sídlištní zeleň. Rumiště a okraje cest. Lidská sídla. Organismy provázející člověka. Organismy člověkem pěstované nebo chované. Hospodářsky významné organismy. Cizokrajné ekosystémy. Ochrana rozmanitosti přírody. Stavba a činnost těl organismů (buňka, podbuněčné organismy, jednobuněčné, mnoho buněčné). Základní orgány těl semenných rostlin. Bezobratlí živočichové.

V 8. ročníku – Obratlovci. Vztahy člověka k ostatním živočichům. Současná biosféra. Rozmanitost organismů. Základ a trvání života.

V 9. ročníku – Vesmír. Země – podmínky života. Vývoj Země, života. Vývojová teorie. Naše příroda.

Průřezová témata

V tomto předmětu je realizována Osobnostní a sociální výchova a Environmentální výchova.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:

• zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí s využitím různých empirických metod poznávání (pozorování, měření, experiment) i různých metod racionálního uvažování
• potřebě klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních procesů, správně tyto otázky formulovat a hledat na ně adekvátní odpovědi
• způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby
• posuzování důležitosti, spolehlivosti a správnosti získaných přírodovědných dat pro potvrzení nebo vyvrácení vyslovovaných hypotéz či závěrů
• zapojování do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním systémům, ke svému zdraví i zdraví ostatních lidí
• porozumění souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí
• uvažování a jednání, která preferují co nejefektivnější využívání zdrojů energie v praxi, včetně co nejširšího využívání jejích obnovitelných zdrojů, zejména pak slunečního záření, větru, vody a biomasy
• utváření dovedností vhodně se chovat při kontaktu s objekty či situacemi potenciálně či aktuálně ohrožujícími životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí

Kompetence k učení

Žák vyhledává, třídí a propojuje informace a využívá je v praktickém životě. Užívá správnou terminologii.

Učitel užívá příklady, které jsou žákům jasné svou názorností. Učí žáky vyhledávat, třídit, propojovat a kriticky hodnotit informace.

Kompetence k řešení problémů

Žáci sami navrhují řešení, docházejí k závěrům a vyhodnocují získaná fakta.

Učitel zadává žákům úkoly, které umožňují více postupů řešení. Zařazuje metody, při kterých žáci sami navrhují řešení, docházejí k závěrům a vyhodnocují získaná fakta.

Kompetence komunikativní

Žáci stručně a přehledně sdělují postup a výsledky svých pozorování a experimentů (ústně i písemně). Jejich práce ve skupinách je založena na komunikaci mezi žáky, respektování názorů druhých, na diskuzi.

Učitel vede žáky k přesnému a logicky uspořádanému vyjadřování a argumentaci. Dává žákům příležitost k formulování a vyjadřování myšlenek a názorů.

Kompetence sociální a personální

Žáci spolupracují při praktickém řešení úkolů ve dvojicích i ve skupinách, třídí a statisticky zpracovávají informace. V případě potřeby jsou schopni požádat o pomoc nebo ji sami poskytnout.

Učitel vede žáky k objektivnímu hodnocení jejich práce v kolektivu.

Kompetence občanská

Žáci dodržují základní pravidla vedoucí ke zlepšení životního prostředí a vysvětlí příčiny zhoršení životního prostředků (skleníkový efekt, ozonová díra, kyselé deště, nutnost třídění odpadů a jejich recyklace). Zaujímají vlastní postoje k ochraně životního prostředí.

Učitel vyžaduje dodržování pravidel slušného chování. Vede žáky k pochopení práv a povinností v souvislosti s ochranou životního prostředí, ochranou vlastního zdraví i zdraví svých blízkých.

Kompetence pracovní

Žáci optimálně plánují a provádějí soustavná pozorování a experimenty a získaná data zpracovávají a vyhodnocují.

Učitel vede žáky k dodržování pravidel bezpečnosti práce, bezpečnosti při experimentech a k hygieně při práci. Zadává úkoly tak, aby měli žáci možnost si práci sami organizovat, navrhnout postup a časový rozvrh.

Charakteristika vzdělávací oblasti

Vzdělávací obor Zeměpis je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda, společně se vzdělávacími obory Fyzika, Přírodopis a Chemie. Svým činnostním a badatelským charakterem výuky umožňují tyto obory žákům hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů, a tím si uvědomovat i užitečnost přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě. Zvláště významné je, že při studiu přírody specifickými poznávacími metodami si žáci osvojují i důležité dovednosti. Jedná se především o rozvíjení dovednosti soustavně, objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat a měřit, vytvářet a ověřovat hypotézy o podstatě pozorovaných přírodních jevů, analyzovat výsledky tohoto ověřování a vyvozovat z nich závěry. Žáci se tak učí zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti či vztahy mezi nimi, klást si otázky (Jak? Proč? Co se stane, jestliže?) a hledat na ně odpovědi, vysvětlovat pozorované jevy, hledat a řešit poznávací nebo praktické problémy, využívat poznání zákonitostí přírodních procesů pro jejich předvídání či ovlivňování.

Ve výše zmíněných vzdělávacích oborech žáci postupně poznávají složitost a mnohotvárnost skutečnosti, podstatné souvislosti mezi stavem přírody a lidskou činností, především pak závislost člověka na přírodních zdrojích a vlivy lidské činnosti na stav životního prostředí a na lidské zdraví. Učí se zkoumat změny probíhající v přírodě, odhalovat příčiny a následky ovlivňování důležitých místních i globálních ekosystémů a uvědoměle využívat své přírodovědné poznání ve prospěch ochrany životního prostředí a principů udržitelného rozvoje. Komplexní pohled na vztah mezi člověkem a přírodou, jehož významnou součástí je i uvědomování si pozitivního vlivu přírody na citový život člověka, utváří – spolu s fyzikálním, chemickým a přírodopisným vzděláváním – také vzdělávání zeměpisné, které navíc umožňuje žákům postupně odhalovat souvislosti přírodních podmínek a života lidí i jejich společenství v blízkém okolí, v regionech, na celém území ČR, v Evropě i ve světě.

Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Zeměpis, který má přírodovědný i společenskovědní charakter, je, v zájmu zachování celistvosti oboru, umístěn celý v této vzdělávací oblasti.

Vzdělávací oblast Člověk a příroda navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, která na elementární úrovni přibližuje přírodovědné poznávání žákům 1. stupně základního vzdělávání, a kooperuje především se vzdělávacími oblastmi Matematika a její aplikace, Člověk a společnost, Člověk a zdraví a Člověk a svět práce a přirozeně i s dalšími vzdělávacími oblastmi.

Obsahové vymezení předmětu

• Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie
• Přírodní obraz Země
• Regiony světa
• Společenské a hospodářské prostředí
• Životní prostředí
• Česká republika
• Terénní geografická výuka, praxe a aplikace

Tyto okruhy jsou zapracovány do tematických celků v jednotlivých ročnících:

V 6. ročníku – Geografické informace, zdroje dat, kartografie. Přírodní obraz Země. Regiony světa: Afrika, Austrálie a Oceánie.

V 7. ročníku – Regiony: Amerika, Asie, Evropa – přírodní poměry. Oceány.

V 8. ročníku – Regiony: Evropa. Společenské a hospodářské prostředí. Životní prostředí.

V 9. ročníku – Česká republika. Terénní geografická výuka, praxe a aplikace.

Průřezová témata

V tomto předmětu je realizována Environmentální výchova, Multikulturní výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:

• zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí s využitím různých empirických metod poznávání (pozorování, měření, experiment) i různých metod racionálního
• uvažování potřebě klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních procesů, správně tyto otázky formulovat a hledat na ně adekvátní odpovědi
• způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby
• posuzování důležitosti, spolehlivosti a správnosti získaných přírodovědných dat pro potvrzení nebo vyvrácení vyslovovaných hypotéz či závěrů
• zapojování do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním systémům, ke svému zdraví i zdraví ostatních lidí
• porozumění souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí
• uvažování a jednání, která preferují co nejefektivnější využívání zdrojů energie v praxi, včetně co nejširšího využívání jejích obnovitelných zdrojů, zejména pak slunečního záření, větru, vody a biomasy
• utváření dovedností vhodně se chovat při kontaktu s objekty či situacemi potenciálně či aktuálně ohrožujícími životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí

Kompetence k učení

Žák vyhledává v dostupných zdrojích podstatné a aktuální informace, vyhledává v různých druzích pramenů, včetně elektronických. Porovnává a kriticky hodnotí získané informace.

Učitel vede žáky k souvislému vyjadřování , podporuje žáky k využití oborových informací v každodenním životě. Zadává vhodná témata k samostatnému zpracování s využitím různých informačních zdrojů.

Kompetence k řešení problémů

Žák pracuje (individuálně i ve skupině) s odbornou literaturou, na základě získaných poznatků provádí analýzu problému (s využitím vlastních zkušeností nebo podle návodu).

Učitel podporuje žáky v hledání různých řešení problémů a v obhajobě vlastního řešení. Vede žáky k tolerantním postojům a vhodným způsobům chování a komunikace v souvislosti s problematikou konfliktů a ohnisek napětí. Zadává žákům praktické úkoly, týkající se běžných životních situací, vyvolává diskuzi k daným problémům.

Kompetence komunikativní

Žáci si zlepšují své vyjadřovací schopnosti, zejména při prezentaci vlastní práce. Ke sdělování svých názorů využívají správné terminologie ve správné logické posloupnosti.

Učitel vede žáky k jasné a srozumitelné formulaci svých myšlenek, k prezentaci vlastní práce před kolektivem. Zadává úkoly pro skupinovou práci, klade otázky, které vedou žáky k obhájení jejich názoru.

Kompetence sociální a personální

Žáci v průběhu učebního procesu spolupracuje se spolužáky v pracovních skupinách. Respektují názor spolužáka, dají vhodným způsobem najevo pochvalu i případný nesouhlas.

Učitel prohlubuje žákovy dovednosti v oblasti komunikace, týmové spolupráce.

Kompetence občanská

Žáci si uvědomují národní jedinečnost, evropskou sounáležitost i globální souvislosti. Poznají problémy obyvatel jiných částí světa, pochopí nutnost humanitární pomoci.

Učitel vede žáka k ochraně životního prostředí, a to na základě probíraných témat.

Kompetence pracovní

Žáci pracují v hodinách ve skupinách, ve dvojicích či individuálně, a to na základě vzájemné spolupráce. Získávají informace pozorováním, matematickými výpočty, měřením, použitím různých typů materiálů – texty, mapy, grafy, diagramy. Při práci dodržují stanovená pravidla, zacházejí šetrně se svěřenými pomůckami, dbají na čistotu svého pracovního prostředí.

Učitel vede žáky k samostatné kontrole dodržování stanovených pravidel. Zadává praktické úkoly, týkající se pozorování a měření různých přírodních jevů.

Charakteristika vzdělávací oblasti

Vzdělávací obor Hudební výchova je součástí vzdělávací oblasti Umění a kultura, která umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence – umění a kulturu. Kulturu, jako procesy i výsledky duchovní činnosti, umožňující chápat kontinuitu proměn historické zkušenosti, v níž dochází k socializaci jedince a jeho projekci do společenské existence, i jako neoddělitelnou součást každodenního života (kultura chování, oblékání, cestování, práce). Umění, jako proces specifického poznání a dorozumívání, v němž vznikají informace o vnějším a vnitřním světě a jeho vzájemné provázanosti, které nelze formulovat a sdělovat jinými než uměleckými prostředky.

Vzdělávání v této oblasti přináší umělecké osvojování světa, tj. osvojování s estetickým účinkem. V procesu uměleckého osvojování světa dochází k rozvíjení specifického cítění, tvořivosti, vnímavosti jedince k uměleckému dílu a jeho prostřednictvím k sobě samému i k okolnímu světu. Součástí tohoto procesu je hledání a nalézání vazeb mezi druhy umění na základě společných témat, schopnosti vcítit se do kulturních potřeb ostatních lidí a jimi vytvořených hodnot a přistupovat k nim s vědomím osobní účasti. V tvořivých činnostech jsou rozvíjeny schopnosti nonverbálního vyjadřování prostřednictvím tónu a zvuku, linie, bodu, tvaru, barvy, gesta, mimiky atp.

Na 2. stupni se otevírá cesta širšímu nazírání na kulturu a umění. Připomínají se historické souvislosti a společenské kontexty ovlivňující umění a kulturu. Inspirací k činnostem se stávají také díla literární a dramatická (divadlo, film), tvorba multimediální i samotné znakové systémy.

Obsahové vymezení předmětu

Vzdělávací oblast předmětu hudební výchova je zaměřen na čtyři tématické okruhy činností:

• Vokální činnosti
• Instrumentální činnosti
• Hudebně pohybové činnosti
• Poslechové činnosti

Hudební výchova vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností k porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu vnímání hudby a zpěvu a jejich využívání jako svébytného prostředku komunikace.

Hudební činnosti jako činnosti vzájemně se propojující, ovlivňující a doplňující rozvíjejí ve svém komplexu celkovou osobnost žáka, především však vedou k rozvoji jeho hudebnosti – jeho hudebních schopností. Ty se následně projevují individuálními hudebními dovednostmi – sluchovými, rytmickými, pěveckými, intonačními, instrumentálními, hudebně pohybovými, hudebně tvořivými a poslechovými.

Prostřednictvím těchto činností žák může uplatnit svůj individuální hlasový potenciál při sólovém, skupinovém i sborovém zpěvu, své individuální instrumentální dovednosti při souborové hře a doprovodu zpěvního projevu, své pohybové dovednosti při tanci a pohybovém doprovodu hudby a v neposlední řadě je mu dána příležitost „interpretovat“ hudbu podle svého individuálního zájmu a zaměření.

• Obsahem Vokálních činností je práce s hlasem, při níž dochází ke kultivaci pěveckého i mluvního projevu v souvislosti s uplatňováním a posilováním správných pěveckých návyků.
• Obsahem Instrumentálních činností je hra na hudební nástroje a jejich využití při hudební reprodukci i produkci.
• Obsahem Hudebně pohybových činností je ztvárňování hudby a reagování na ni pomocí pohybu, tance a gest.
• Obsahem Poslechových činností je aktivní vnímání znějící hudby, při kterém žák poznává hudbu ve všech jejích žánrových, stylových i funkčních podobách, učí se hudbu analyzovat a interpretovat.

Průřezová témata

V tomto předmětu je realizována zejména Osobnostní a sociální výchova.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:

• pochopení umění jako specifického způsobu poznání a k užívání jazyka umění jako svébytného prostředku komunikace
• chápání umění a kultury v jejich vzájemné provázanosti jako neoddělitelné součásti lidské existence; k učení se prostřednictvím vlastní tvorby opírající se o subjektivně jedinečné vnímání, cítění, prožívání a představy; k rozvíjení tvůrčího potenciálu, kultivování projevů a potřeb a k utváření hierarchie hodnot
• spoluvytváření vstřícné a podnětné atmosféry pro tvorbu, pochopení a poznání uměleckých hodnot v širších sociálních a kulturních souvislostech, k tolerantnímu přístupu k různorodým kulturním hodnotám současnosti a minulosti i kulturním projevům a potřebám různorodých skupin, národů a národností
• uvědomování si sebe samého jako svobodného jedince; k tvořivému přístupu ke světu, k možnosti aktivního překonávání životních stereotypů a k obohacování emocionálního života
• zaujímání osobní účasti v procesu tvorby a k chápání procesu tvorby jako způsobu nalézání a vyjadřování osobních prožitků i postojů k jevům a vztahům v mnohotvárném světě

Kompetence k učení

Žák má možnost realizovat své vlastní nápady (např. vlastní doprovod na hudební nástroje, skladatelské pokusy…).

Učitel klade důraz na práci s notovým zápisem, vyhledávání informací a podporuje tvořivost žáků. Při hodnocení prosazuje individuální pokrok.

Kompetence k řešení problémů

Žák se postupně zdokonaluje v práci s informacemi z různých zdrojů – umí je třídit a vhodným způsobem využívat. Žáci se zapojují do plánování a přípravy hodin, podílejí se na realizaci a hodnocení činností.

Učitel vede žáky k prezentaci vlastního řešení problému, k adekvátní obhajobě svého řešení.

Kompetence komunikativní

Žáci spolupracují s ostatními. Jejich obhajoba vlastního názoru je kultivovaná. Uvědomují si, že součástí diskuze je i naslouchání.

Učitel vede žáky ke vhodné komunikaci se spolužáky i s vyučujícím. Učí žáky obhajovat vhodnou formou vlastní názor a zároveň poslouchat a respektovat názor jiných (např. při diskuzi o oblíbené hudbě jednotlivých žáků).

Kompetence sociální a personální

Žáci pracují nejen individuálně, ale i ve skupinách. Dodržují společně dohodnutá pravidla.

Učitel vytváří dostatek situací, které vedou k uvědomění si odlišnosti postojů a názorů jednotlivců, podporuje sebedůvěru žáků. Klade důraz na respektování společně dohodnutých pravidel chování.

Kompetence občanská

Žáci mají dostatek příležitostí k vytvoření pozitivního vztahu k uměleckým dílům kulturního dědictví nejen našeho národa, ale i ke kultuře jiných národů.

Učitel podporuje pozitivní postoj žáků k uměleckým dílům, poukazuje na kulturní a historické dědictví našeho národa. Seznamuje žáky s kulturou jiných národů.

Kompetence pracovní

Žáci využívají v hodinách znalosti a dovednosti získané i mimo povinnou školní docházku.

Učitel vede žáky k objektivnímu hodnocení vlastních výkonů. Podněcuje žáky k trvalému zájmu o obor.

Charakteristika vzdělávací oblasti

Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v různých oborech lidské činnosti a přispívá k vytváření životní a profesní orientace žáků.

Koncepce vzdělávací oblasti Člověk a svět práce vychází z konkrétních životních situací, v nichž žáci přicházejí do přímého kontaktu s lidskou činností a technikou v jejich rozmanitých podobách a širších souvislostech.

Vzdělávací oblast Člověk a svět práce se cíleně zaměřuje na praktické pracovní dovednosti a návyky a doplňuje celé základní vzdělávání o důležitou složku nezbytnou pro uplatnění člověka v dalším životě a ve společnosti. Tím se odlišuje od ostatních vzdělávacích oblastí a je jejich určitou protiváhou. Je založena na tvůrčí myšlenkové spoluúčasti žáků.

Obsahové vymezení předmětu

Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a svět práce je rozdělen na 2. stupni na tyto tematické okruhy:

Technické činnosti

je zaměřen na získání základních pracovních dovedností a návyků z různých pracovních oblastí, zejména při ručním opracování materiálu, osvojování správné volby a používání vhodných nástrojů, nářadí a pomůcek při práci, osvojení si práce s dostupnou mechanizací a technikou, včetně techniky výpočetní, a to v základní uživatelské úrovni. Důraz bude kladen na osvojení a uplatňování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce, základů organizace a plánování práce, získání pozitivního vztahu k práci a odpovědného a tvořivého postoje k vlastní činnosti a její kvalitě. Žák získá orientaci v různých oborech lidské činnosti, formách fyzické a duševní práce a osvojení potřebných poznatků a dovedností významných pro volbu vlastního profesního zaměření a pro další životní a profesní orientaci.

Domácnost

směřuje k získání základních pracovních dovedností a návyků z různých pracovních oblastí, zejména činností v domácnosti, vedení domácnosti apod., k osvojování správné volby a postupu práce, k osvojení a uplatňování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce, základů organizace a plánování práce, k získání pozitivního vztahu k práci a odpovědného a tvořivého postoje k vlastní činnosti a její kvalitě.

Svět práce

je určen pro 9. ročník. Je povinný pro všechny žáky v plném rozsahu a na naší škole bude vyučován pod názvem Volba povolání.

Hlavním cílem tohoto předmětu je zprostředkovat žákům důležité znalosti a dovednosti související s jejich budoucím uplatněním ve světě práce a vybavit je kompetencemi potřebnými při rozhodování o jejich další profesní a vzdělávací orientaci a při jejich vstupu na trh práce.

V rámci výuky tohoto předmětu jsou podle možností školy realizovány např. návštěva úřadu práce, zprostředkování testů profesní orientace a projekt Veletrh snů, na kterém žáci představí své fiktivní firmy.

Do vzdělávací oblasti Člověk a svět práce je zařazena i část očekávaných výstupů ze vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie. Žáci jsou v této oblastí vedeni k chápání a správnému užívání pojmů z oblasti hardware, software a práce v síti. Další činnosti směřují k praktickému zvládnutí práce s grafikou, textem a s tabulkami. Tyto nástroje se žáci učí používat pro zpracování informací, které se učí vyhledávat na Internetu. Pro vzájemnou komunikaci a předávání souborů se učí používat elektronickou poštu. Důraz je kladen také na dodržování autorských práv.

Vzdělávací obsah je realizován v průběhu celého základního vzdělávání a je určen všem žákům (tedy chlapcům i dívkám bez rozdílu). Žáci se učí pracovat s různými materiály a osvojují si základní pracovní dovednosti a návyky. Učí se plánovat, organizovat a hodnotit pracovní činnost samostatně i v týmu. Ve všech tematických okruzích jsou žáci soustavně vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci. V závislosti na věku žáků se postupně buduje systém, který žákům poskytuje důležité informace ze sféry výkonu práce a pomáhá jim při odpovědném rozhodování o dalším profesním zaměření.

Průřezová témata

V tomto předmětu je realizována Osobnostní a sociální výchova, Multikulturní výchova, Výchova demokratického občana a Mediální výchova.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků tím, že vede žáky k:

• pozitivnímu vztahu k práci a k odpovědnosti za kvalitu svých i společných výsledků práce
• osvojení základních pracovních dovedností a návyků z různých pracovních oblastí, k organizaci a plánování práce a k používání vhodných nástrojů, nářadí a pomůcek při práci i v běžném životě
• vytrvalosti a soustavnosti při plnění zadaných úkolů, k uplatňování tvořivosti a vlastních nápadů při pracovní činnosti a k vynakládání úsilí na dosažení kvalitního výsledku
• poznání, že technika jako významná součást lidské kultury je vždy úzce spojena s pracovní činností člověka
• autentickému a objektivnímu poznávání okolního světa, k potřebné sebedůvěře, k novému postoji a hodnotám ve vztahu k práci člověka, technice a životnímu prostředí
• chápání práce a pracovní činnosti jako příležitosti k seberealizaci, sebeaktualizaci a k rozvíjení podnikatelského myšlení
• orientaci v různých oborech lidské činnosti, formách fyzické a duševní práce a osvojení potřebných poznatků a dovedností významných pro možnost uplatnění, pro volbu vlastního profesního zaměření a pro další životní a profesní orientaci

Kompetence k učení

Žák poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení prostřednictví zadávaných úkolů v rámci výuky. Umí posoudit vlastní pokrok, kriticky zhodnotí výsledky své práce a diskutuje o nich.

Učitel zadává úkoly, které umožní volbu různých postupů. Vede žáky k tomu, aby v hodinách pracovali s odbornou literaturou.

Kompetence k řešení problémů

Žák promýšlí pracovní postupy praktických cvičení, při řešení se učí chápat, že se při práci budou setkávat s problémy, které nemají jen jedno správní řešení. Poznatky aplikuje v praxi.

Učitel vede žáky k tomu, aby postupovali od jednoduchých problémů ke složitějším, aby se nedali odradit případným neúspěchem. Nechává žáky obhajovat různé možnosti řešení a rozhodnutí.

Kompetence komunikativní

Žák se učí správnému technologickému postupu při práci. Při komunikaci používá správné technické názvosloví. K získání nových poznatků využívá různé informační zdroje.

Učitel dává prostor žákům k vyjádření vlastního názoru. Umožňuje žákům hovořit o zkušenostech z jejich života.

Kompetence sociální a personální

Žáci pracují ve skupinách, spolupracují při řešení problémů. Přispívají k diskuzi a respektují názory jiných, učí se věcně argumentovat.

Učitel podle potřeby pomáhá žákům, každému žákovi umožňuje zažít úspěch. Dodává žákům sebedůvěru.

Kompetence občanská

Žáci respektují při práci dohodnutá pravidla. Vzájemně si pomáhají, uznávají a oceňují i nápady druhých.

Učitel vede žáky k vzájemnému slušnému chování bez hrubosti a násilí.

Kompetence pracovní

Žák dodržuje bezpečnostní a hygienická pravidla při práci, používá bezpečně a účinně nástroje, vybavení, materiály. Dodržuje technologický postup a pravidla, plní povinnosti, myslí na ochranu svého zdraví a zdraví druhých. Dbá na ochranu životního prostředí. Své znalosti využívá v běžné praxi.

Učitel vede žáky ke správným způsobům užití materiálů a nástrojů, pozoruje pokrok při práci v hodině. Hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok.

Charakteristika vzdělávací oblasti

Zdraví člověka je chápáno jako vyvážený stav tělesné, duševní a sociální pohody. Je utvářeno a ovlivňováno mnoha aspekty, jako je styl života, zdravotně preventivní chování, kvalita mezilidských vztahů, kvalita životního prostředí, bezpečí člověka atd. Protože je zdraví základním předpokladem pro aktivní a spokojený život a pro optimální pracovní výkonnost, stává se poznávání a praktické ovlivňování rozvoje a ochrany zdraví jednou z priorit základního vzdělávání.

Vzdělávací oblast Člověk a zdraví přináší základní podněty pro ovlivňování zdraví (poznatky, činnosti, způsoby chování), s nimiž se žáci seznamují, učí se je využívat a aplikovat ve svém životě. Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje především k tomu, aby žáci poznávali sami sebe jako živé bytosti, aby pochopili hodnotu zdraví, smysl zdravotní prevence i hloubku problémů spojených s nemocí či jiným poškozením zdraví. Žáci se seznamují s různým nebezpečím, které ohrožuje zdraví v běžných i mimořádných situacích, osvojují si dovednosti a způsoby chování (rozhodování), které vedou k zachování či posílení zdraví, a získávají potřebnou míru odpovědnosti za zdraví vlastní i zdraví jiných. Jde tedy z velké části o poznávání zásadních životních hodnot, o postupné utváření postojů k nim a o aktivní jednání v souladu s nimi. Naplnění těchto záměrů je v základním vzdělávání nutné postavit na účinné motivaci a na činnostech a situacích posilujících zájem žáků o problematiku zdraví. Při realizaci této vzdělávací oblasti je třeba klást důraz především na praktické dovednosti a jejich aplikace v modelových situacích i v každodenním životě školy. Proto je velmi důležité, aby celý život školy byl ve shodě s tím, co se žáci o zdraví učí a co z pohledu zdraví potřebují. Zpočátku musí být vzdělávání silně ovlivněno kladným osobním příkladem učitele, jeho všestrannou pomocí a celkovou příznivou atmosférou ve škole. Později přistupuje důraz i na větší samostatnost a odpovědnost žáků v jednání, rozhodování a činnostech souvisejících se zdravím. Takto chápané vzdělávání je základem pro vytváření aktivních přístupů žáků k rozvoji i ochraně zdraví.

Vzdělávací obor Tělesná výchova jako součást komplexnějšího vzdělávání žáků v problematice zdraví směřuje na jedné straně k poznání vlastních pohybových možností a zájmů, na druhé straně k poznávání účinků konkrétních pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu. Pohybové vzdělávání postupuje od spontánní pohybové činnosti žáků k činnosti řízené a výběrové, jejímž smyslem je schopnost samostatně ohodnotit úroveň své zdatnosti a řadit do denního režimu pohybové činnosti pro uspokojování vlastních pohybových potřeb i zájmů, pro optimální rozvoj zdatnosti a výkonnosti, pro regeneraci sil a kompenzaci různého zatížení, pro podporu zdraví a ochranu života. Předpokladem pro osvojování pohybových dovedností je v základním vzdělávání žákův prožitek z pohybu a z komunikace při pohybu, dobře zvládnutá dovednost pak zpětně kvalitu jeho prožitku umocňuje.

Charakteristické pro pohybové vzdělávání je rozpoznávání a rozvíjení pohybového nadání, které předpokládá diferenciaci činností i hodnocení výkonů žáků. Neméně důležité je odhalování zdravotních oslabení žáků a jejich korekce v běžných i specifických formách pohybového učení – v povinné tělesné výchově, případně ve zdravotní tělesné výchově. Proto se nedílnou součástí tělesné výchovy stávají korektivní a speciální vyrovnávací cvičení, která jsou podle potřeby preventivně využívána v hodinách tělesné výchovy pro všechny žáky nebo jsou zadávána žákům se zdravotním oslabením místo činností, které jsou kontraindikací jejich oslabení.

Obsahové vymezení předmětu

Činnosti ovlivňující zdraví

význam pohybu pro zdraví, příprava organismu, zdravotně zaměřené činnosti, rozvoj různých forem rychlosti, vytrvalosti, síly, pohyblivosti, koordinace pohybu, hygiena při TV, bezpečnost při pohybových činnostech.

Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností

pohybové hry, základy gymnastiky, rytmické a kondiční formy cvičení pro děti, průpravné úpoly, základy atletiky, základy sportovních her, turistika a pobyt v přírodě, plavání, lyžování a další pohybové činnosti.

Činnosti podporující pohybové učení

komunikace v TV, organizace při TV, zásady jednání a chování, pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových činností, měření a posuzování pohybových dovedností, zdroje informací o pohybových činnostech.

Tyto okruhy jsou zapracovány do tematických celků v jednotlivých ročnících

Průřezová témata

V tomto předmětu je realizována Osobnostní a sociální výchova a Mediální výchova.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:

• poznávání zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty
• pochopení zdraví jako vyváženého stavu tělesné, duševní i sociální pohody a k vnímání radostných prožitků z činností podpořených pohybem, příjemným prostředím a atmosférou příznivých vztahů
• poznávání člověka jako biologického jedince závislého v jednotlivých etapách života na způsobu vlastního jednání a rozhodování, na úrovni mezilidských vztahů i na kvalitě prostředí
• získávání základní orientace v názorech na to, co je zdravé a co může zdraví prospět, i na to, co zdraví ohrožuje a poškozuje
• využívání osvojených preventivních postupů pro ovlivňování zdraví v denním režimu, k upevňování způsobů rozhodování a jednání v souladu s aktivní podporou zdraví v každé životní situaci i k poznávání a využívání míst souvisejících s preventivní ochranou zdraví
• propojování činností a jednání souvisejících se zdravím a zdravými mezilidskými vztahy se základními etickými a morálními postoji, s volním úsilím atd. chápání zdatnosti, dobrého fyzického vzhledu i duševní pohody jako významného předpokladu výběru profesní dráhy, partnerů, společenských činností atd.
• aktivnímu zapojování do činností podporujících zdraví a do propagace zdravotně prospěšných činností ve škole i v obci

Kompetence k učení

Žáci jsou vedeni k osvojení si základního tělocvičného názvosloví, učí se cvičit podle jednoduchého nákresu nebo popisu cvičení, změří základní pohybové výkony a porovnají je s předchozími. Užívají osvojené názvosloví na úrovni cvičence, rozhodčího, diváka, čtenáře.

Učitel hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok. Stanovuje dílčí vzdělávací cíle v souladu s cíli vzdělávacího programu. Dodává žákům sebedůvěru. Sleduje pokrok všech žáků

Kompetence k řešení problémů

Žáci uplatňují zásady bezpečného chování ve sportovním prostředí a adekvátně reagují v situaci úrazu spolužáka, řeší problémy v souvislosti s nesportovním chováním, nevhodným sportovním prostředím a nevhodným sportovním náčiním a nářadím.

Učitel dodává žákům sebedůvěru, podle potřeby žákům v činnostech pomáhá.

Kompetence komunikativní

Žáci jsou vedeni ke spolupráci při jednoduchých týmových pohybových činnostech a soutěžích, učí se reagovat na základní povely a pokyny a sami je i vydávají, zorganizují jednoduché pohybové soutěže, činnosti a jejich varianty.

Učitel vede žáky k vzájemnému naslouchání a oceňování přínosu druhých,vytváří příležitosti pro relevantní komunikaci. Vyžaduje dodržování pravidel slušného chování.

Kompetence sociální a personální

Žáci jsou vedeni k jednání v duchu fair-play – dodržují pravidla, označí přestupky, respektují opačné pohlaví, zvládají pohybové činnosti ve skupině. Podílejí se na vytváření pravidel práce v týmu. V případě potřeby poskytnou pomoc nebo o ni požádají.

Učitel zadává úkoly, při kterých žáci mohou spolupracovat, umožňuje každému žákovi zažít úspěch. Požaduje dodržování dohodnuté kvality a postupy.

Kompetence občanská

Žáci se podílí na realizaci pravidelného pohybového režimu a projevují přiměřenou samostatnost a vůli po zlepšení své zdatnosti, spojují svou pohybovou činnost se zdravím, hodnotí cvičení, učí se být ohleduplní a taktní. Aktivně se zapojují do sportovních aktivit. Rozlišují a uplatňují práva a povinnosti vyplývající z různých rolí (hráč, rozhodčí, divák).

Učitel umožňuje žákům, aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich výsledků, umožňuje žákům, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti nebo výsledky. Vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé. Vyžaduje dodržování pravidel slušného chování.

Kompetence pracovní

Žáci se učí užívat jednotlivé tělocvičné nářadí a náčiní. Ovládají základní postupy první pomoci.

Učitel vede žáky k uplatňování hlavních zásad hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech v běžném životě.

Charakteristika vzdělávací oblasti

Vzdělávací oblast Člověk a zdraví přináší základní podněty pro ovlivňování zdraví (poznatky, činnosti, způsoby chování), s nimiž se žáci seznamují, učí se je využívat a aplikovat ve svém životě. Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje především k tomu, aby žáci poznávali sami sebe jako živé bytosti, aby pochopili hodnotu zdraví, smysl zdravotní prevence i hloubku problémů spojených s nemocí či jiným poškozením zdraví. Žáci se seznamují s různým nebezpečím, které ohrožuje zdraví v běžných i mimořádných situacích, osvojují si dovednosti a způsoby chování (rozhodování), které vedou k zachování či posílení zdraví, a získávají potřebnou míru odpovědnosti za zdraví vlastní i zdraví jiných.

Při realizaci této vzdělávací oblasti je třeba klást důraz především na praktické dovednosti a jejich aplikace v modelových situacích i v každodenním životě školy. Proto je velmi důležité, aby celý život školy byl ve shodě s tím, co se žáci o zdraví učí a co z pohledu zdraví potřebují.

Vzdělávací obor Výchova ke zdraví přináší základní poznání o člověku v souvislosti s preventivní ochranou jeho zdraví. Učí žáky aktivně rozvíjet a chránit zdraví v propojení všech jeho složek (sociální, psychické a fyzické) a být za ně odpovědný. Svým vzdělávacím obsahem bezprostředně navazuje na obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Žáci si upevňují hygienické, stravovací, pracovní i jiné zdravotně preventivní návyky, rozvíjejí dovednosti odmítat škodlivé látky, předcházet úrazům a čelit vlastnímu ohrožení v každodenních i mimořádných situacích. Rozšiřují a prohlubují si poznatky o rodině, škole a společenství vrstevníků, o přírodě, člověku i vztazích mezi lidmi a učí se tak dívat se na vlastní činnosti z hlediska zdravotních potřeb a životních perspektiv dospívajícího jedince a rozhodovat se ve prospěch zdraví. Vzhledem k individuálnímu i sociálnímu rozměru zdraví je vzdělávací obor Výchova ke zdraví velmi úzce propojen s průřezovým tématem Osobnostní a sociální výchova.

Obsahové vymezení předmětu

Vzdělávání je zaměřeno na preventivní ochranu zdraví, základní hygienické, stravovací, pracovní i jiné zdravotně preventivní návyky. Prohlubují a upevňují se dovednosti odmítat škodlivé látky, předcházení úrazům, získávání orientace v základních otázkách sexuality a uplatňování odpovědného sexuálního chování. Upevňují se návyky poskytovat základní první pomoc.

Kromě očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví jsou v tomto předmětu realizovány i některé očekávané výstupy z Přírodopisu, Pracovních činností a Zeměpisu.

• Vztahy mezi lidmi a formy soužití
• Změny v životě člověka a jejich reflexe
• Zdravý způsob života a péče o zdraví
• Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence
• Hodnota a podpora zdraví
• Osobnostní a sociální rozvoj

Tyto okruhy jsou zapracovány do tematických celků v jednotlivých ročnících:

V 6. ročníku – Vztahy mezi lidmi a formy soužití. Zdravý způsob života a péče o zdraví. Osobnostní a sociální rozvoj.

V 7. ročníku – Vztahy mezi lidmi a formy soužití. Změny v životě člověka a jejich reflexe. Hodnota a podpora zdraví. Zdravý způsob života a péče o zdraví.

V 8. ročníku – Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence. Změny v životě člověka a jejich reflexe. Hodnota a podpora zdraví. Zdravý způsob života a péče o zdraví.

Průřezová témata

V tomto předmětu jsou realizována všechna průřezová témata.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:

• poznávání zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty
• pochopení zdraví jako vyváženého stavu tělesné, duševní i sociální pohody a k vnímání radostných prožitků z činností podpořených pohybem, příjemným prostředím a atmosférou příznivých vztahů
• poznávání člověka jako biologického jedince závislého v jednotlivých etapách života na způsobu vlastního jednání a rozhodování, na úrovni mezilidských vztahů i na kvalitě prostředí
• získávání základní orientace v názorech na to, co je zdravé a co může zdraví prospět, i na to, co zdraví ohrožuje a poškozuje
• využívání osvojených preventivních postupů pro ovlivňování zdraví v denním režimu, k upevňování způsobů rozhodování a jednání v souladu s aktivní podporou zdraví v každé životní situaci i k poznávání a využívání míst souvisejících s preventivní ochranou zdraví
• propojování činností a jednání souvisejících se zdravím a zdravými mezilidskými vztahy se základními etickými a morálními postoji, s volním úsilím atd.
• chápání zdatnosti, dobrého fyzického vzhledu i duševní pohody jako významného předpokladu výběru profesní dráhy, partnerů, společenských činností atd.
• aktivnímu zapojování do činností podporujících zdraví a do propagace zdravotně prospěšných činností ve škole i v obci

Kompetence k učení

Žák je veden k efektivnímu učení. Vyhledávají a třídí informace, využívá je v procesu učení. Plánuje, organizuje a řídí vlastní učení.

Učitel vhodnými příklady a řízenou diskusí vede žáky k formulování vlastního názoru a ke schopnosti posoudit názor jiný.

Kompetence k řešení problémů

Žák vnímá nejrůznější problémové situace – mimořádné situace, krizové situace a plánuje (jako jednotlivec či člen skupiny) způsob řešení problémů. K řešení problémů vyhledává vhodné informace. Je schopen obhájit svá rozhodnutí.

Učitel vede žáky k řešení problémů v mezilidských vztazích. Umožňuje žákům navrhovat řešení problémů v oblasti organizace času, při práci a učení, v zátěžových situacích. Hledají spolu se žáky podstatu problému a strukturují řešení.

Kompetence komunikativní

Žáci jsou vedeni k jasnému, srozumitelnému vyjádření svého názoru.

Učitel kultivuje žákův projev zejména ve vztahu k ostatním lidem. ŠVP ZŠ Ratibořická Výchova ke zdraví

Kompetence sociální a personální

Žáci spolupracují ve skupině. V případě potřeby poskytnou pomoc nebo o ni požádají.

Učitel vede žáky k osvojování sociálních dovedností. Vhodně volenými příklady umožňuje žákům rozpoznat a posoudit vhodné chování a způsob, jak předcházet konfliktům.

Kompetence občanské

Žáci jsou vedeni k zájmu o své okolí a problémy jiných lidí, učí se rozpoznat šikanu a účinně se proti ní postavit. V diskuzi hledají způsob, jak posílit svoji odolnost k sebepoškozujícímu chování a rizikovému životnímu stylu.

Učitel vede žáky k zodpovědnému chování a účinné pomoci v krizových situacích.

Kompetence pracovní

Žáci jsou vedeni k efektivitě při organizování vlastní práce. Využívají znalostí v běžné praxi. Ovládají základní postupy první pomoci.

Učitel vede žáky k dodržování obecných pravidel bezpečnosti. Vytváří pro žáky příležitosti k využití nabytých znalostí a dovedností v modelových situacích.

Outdated!!!

Nutný aktuální seznam. Poslední dostupný je z roku 2010/2011